ARCHIDOXA MAGICA I.

ARCHIDOXA MAGICA.
KNIHA PRVNÍ (a).
Nepochybuji, že po vydání tohoto spisu většina čtenářů se podiví skrytým silám utajeným v kovech zpracovaných lidským uměním. Jsem také přesvědčen, že jedni obsah mých výkladů nazvou pověrou a čarodějstvím, druzí pak bezbožností a rouháním, neboť se budou domnívali, že tyto síly jsou projevem mocí pekelných. Jisté na mne budou útočiti: „Jak by, prosím, mohly kovy popsané charaktery, písmenami a jmény tak zázračně působiti, kdyby nebyly zhotoveny a silami nadány vlivem ďábla a černé magie?“ Těmto však ihned odpovídám: „Ty tedy věříš, že tyto věci nabývají své síly a moci jen tehdy, když jsou zhotoveny pomocí Ďábla? Proč raději nevěříš, že Stvořitel přírody, na nebesích sídlící Bůh, mohl by tyto síly a tuto moc soustřediti do kovů, kořenů, bylin a kamenů? Byl by snad ďábel mocnější, důvtipnější, všemohoucnější a silnější než jediný, věčný, všemohoucí a milosrdný Bůh, který pro blaho člověka tyto věci stvořil a těmto silám rozkázal tryskati z kovů, rostlin, kamenů a z ostatních věcí, které žijí a kvetou na zemi a pod zemí, ve vzduchu a ve vodách?“ Mimo to je všeobecně jisto a každodenní zkušenost to potvrzuje, že určité doby mají své vlastní síly a činnosti podobné jako kovy, když je za jim odpovídajících vlivů svařujeme, sléváme a zpracováváme. To vše přemnohými důkazy již dávno stalo se zřejmým. Nikdo dále nemůže dokázati, že kovy jsou věci mrtvé a bez života. Pravé naopak různé oleje, soli, sírany, kvintesence — a právě ty nejčistší — mají svrchovanou sílu podporovati a udržovati lidský život, převyšujíce v tom všechny ostatní hmoty, jak vysvítá ze všech našich léků. Vždyť kdyby byly tyto látky neživé, nemohly by v chorém neb i mrtvém člověku v krátkém čase znovu probuditi jeho živoucí sílu a obnoviti mu zdraví. Nesčetněkráte se osvědčily při sklíčenosti a ochablosti těla, při nemocech pohlavních, žlučových kaméncích, vodnatelnosti padoucnici, šílenství, dne atd. Proto směle tvrdím, že kovy, kameny, kořeny, byliny a plodiny jsou nadány vlastní živoucí silou, kterou my ještě můžeme zvýšiti, připravíme-li neb zpracujeme-li je ve vhodné době, která jim dodává síly a působnosti, jak se každý může z mnohých dokladů přesvědčiti. To je všeobecně známo a proto mohu si dovoliti, abych se o tom nezmiňoval. Nemíníme v této knize jednati o věcech všedních a obecně známých, nýbrž svoji pozornost raději obrátíme k věcem nesnadno chápatelným a zdánlivé se příčícím obvyklým řádům.

Avšak i znamení, charaktery a písmena mají své vlastní síly a moc. V tom není nic podivného, neboť jestliže podstata a vlastnost kovu, vliv a moc nebe a planet, konečné pak i význam a poloha charakterů, znamení a písmen závisí od času, dní a hodin, s kterými souhlasí, proč by předmět, pečeť či pantakl dle tohoto řádu zhotovený nemohl míti svou specificky vlastní sílu a moc?
Proč by nemohl ve vhodné době prospěti hlavě, v jiné hodině třeba zraku, ledvinám nebo kaménkům? Proč bychom konečně nemohli uleviti těm, kteří zúmyslné kazí své tělo užíváním jiných prostředků a léků bezvýsledných, které je nemohou uzdraviti, leč zázračnou pomocí otce veškerého lékařství Ježíše Krista, pravého a jediného lékaře?
[Jestliže nyní někdo vznese námitku, že slova na pečetích jsou bez jakékoliv síly a že, jak někteří praví, nula způsobí asi tolik, co kříž, neb je to pouhé znamení, takže řecké slovo opocudoV vlastně neznamená nic víc, než německé Schlange töten a slovo ardens má tutéž sílu jako slovo ohnivý, potom mi, můj milý, řekni odkud to pochází, že had ve Švýcarsku, v Allgäu či ve Švábsku rozumí řečtině.] Nechť vysvětlí, pravím, proč a jak se děje, že hadi chápou tato slova! V jakých školách se jim naučili, že sotvaže tato slova zaslechnou, svinou se a ocasem zakrývají své uši, aby jich neslyšeli? Neboť při pronesení těchto slov neodolá jejich přirozenost a oni ztuhnou, nemohouce se pohnouti a někoho uštknutím zraniti, a kdykoliv později uslyší krok člověka, prchají do svého úkrytu: Odpovíš mi: »Jejich povaha to působí!« Dobře; jestliže však toto příroda působí u hadů, proč by u jiných zvířat nemělo se díti tak podobně? Může se mi odpověděti, že toto chování hadů působí strach, kterým jsou sklíčeni, pohlédnou- li ve tvář lidskou, že znehybní a leží jako mrtví. Také se mi může namítnouti, že had stejně nehybně leží, když slyší člověka blížícího se s voláním, křikem a řinčením zbraní. Hned se z toho usuzuje, že charaktery, slova a pečetě nemají v sobě tajemné síly, která by se příčila přírodním zákonům, jejíž existenci uznává snad jen pověra. Tato námitka však padá, uvědomíme-li si, že stačí, napíšeme-li na blánu, pergamen neb papír ve vhodném čase tato slova a předložíme-li je hadu; ten ztuhne, stejně jakoby naň bylo útočeno slovy. Pročež nemusí býti podivné a neuvěřitelné, že možno pomoci člověku lékem, který nemusí přijmouti do těla, ale který na způsob pečeti nosí zavěšený na krku. Něco podobného nám ukazuje vliv španělské mouchy na močový měchýř: podržíš-li totiž v ruce španělskou mouchu, bude tvůj moč obsahovati v sobě krev, ačkoliv měchýř, prameniště moče, jest položen hluboko uvnitř těla a ruka pak spočívá mimo tělo, co nejdále od měchýře.

Avšak i v mrtvých tělech jakási síla je skryta. Za příklad nám poslouží ledňáček. Když stáhneme jeho mrtvole kůži a pak ji rozepneme, můžeme pozorovati, jak na tlí každoročně, třebaže již seschla, staré peří opadá a nové téže barvy naroste. To můžeme pozorovati dlouhou řadu let. Táže-li se mne někdo, u kterého spisovatele jsem tohle četl, nebo zda jsem se o tom sám pokusem přesvědčil, odpovídám mu: »Ó, sofisto a božských umění pohrdači, řekni mi laskavě, kdo zjevil medvědu, že tento, kdykoliv pozoruje, že jeho zrak slábne přebytkem krve, pospíchá k dutinám, kde sídlí včely a dává se od nich žihadly bodati a pak očekává, až odtok určitého množství šťáv a krve opět zbystří jeho zrak; [nebo kdo ukázal jelenu léčivou bylinu Diptamum, nebo kdo pak dále prozradil hadu hadinec] a psu trávu a kdo jim řekl, že tyto byliny jsou pro ně lékem a pročišťujícím prostředkem, kdo poučil volavku, že když načerpá zobákem vody mořské a vstřikne-li si ji do konečníku, že si usnadní stolici? Nespočetné je množství zvířat, která znají a vyhledávají prostředky a léky jen jim vhodné pro jejich neduhy. Pověz mi, odkud načerpali těchto znalostí?“ Odpoví-li tázaný, že v nich jedná pud přírodou vrozený, jest to správné a souhlasiv s tím pokračuji: »Nuže, jestliže příroda působí ve zvířatech, jak více asi působí v člověku, který jest stvořen dle obrazu Stvořitele všech věcí a obdržel nad to rozumný mozek, aby toto vše chápal Ostatně jest šílenstvím se domnívati, že věci mimo lidské tělo stojící nemají vlivu na zdraví člověka. Vždyť i slunce stojí mimo naši zemi a přináší nám všechen jas všechno světlo, které proniká i věci skryté, že i nejhlubší oblasti a skrýše naplňuje svým teplem. Nikdo nemůže zabrániti tomu, aby i nejvzdálenější země se nenaplnily a nevzplanuly jeho leskem, neboť slunce osvětluje všechny výšiny i všechny propasti. Z něho veškeré rostlinstvo přijímá všechnu svou sílu, šťávu i život. Tak jako jaro pronikne přírodu, tak i vliv nebeských těles a planet spolu s vlivem různých látek, které vyjímáme z kovů, rostlin, kamenů atd., může proniknouti tělem i do údů nejvíce odlehlých, do nervů, žil a zničiti může všechny nemoce, které po léta v mase a v krvi sídlily a pak se projevily. Obdobné rozmanitým nemocem a jejich příznakům jsou rozmanité druhy prostředků, kterými možno nemoci zničiti, zachováváme-li dobu, den a hodinu, prostředkům oněm odpovídající.
Látky léčivé, ku př. kovy, jsou ve své přípravě i užití závislé na vhodných dobách, které jsou pro každý případ jiné. Jestliže zlatem zničím malomocenství, co brání, aby i olejem ze zlata připraveným, kterým byl nemocný potřen, zlo se nezmenšilo? Nebo když olejem rtuťovým potřu syfilitika, zda nemyslíš, že bude uzdraven? Jistě, avšak s tou podmínkou, že pečlivě budu dbáti přesně vyměřené doby, jinak veškeré léčení bude bezvýsledné. A stejně kdybych nemocného třeba celého ve rtuti vykoupal, avšak přibral léků, které někdy silám rtuti odporují, nedojdu příznivého výsledku, veškerá námaha bude marná a nemocnému se přitíží.
Jest dokázáno, že většina nemocí vzniká a tělo zachvacuje vlivem nejvyšších hvězd a jejich sil. [Neděje se to však zcela naráz, či z hodiny na hodinu jako při mrtvici, nebo když ze strachu se projeví náhle padoucnice, nýbrž pomalu se shromažďují škodliviny, aniž by se to vně jakkoliv projevovalo, a to tak dlouho, dokud se jich nenashromáždí odpovídající množství, jako když při destilaci olej po kapkách běží.] Pak teprve člověk pociťuje svůj neduh, který se projeví ochablostí údů, odmítáním potravy a nápoje a jinými příznaky, závislými na povaze jednoho každého. Tyto trvají tak dlouho, dokud vlivy nepříznivé nejsou vyměněny vlivy příznivými, což se děje hlavně pomocí kovů.

O bolestech hlavy.
Bolesti hlavy jsou různé. Některé si zjednáváme samí nemírností v jídle a pití, jiné povstávají od zhoubných výparů, vycházejících ze špatně uvařených pokrmů a z břicha do hlavy vystupujících atd. Tyto nemoci však zúmyslně pominu mlčením a obrátím svou pozornost k chorobám těžším a zhoubnějším.

O padoucnici.
Nutno nejdříve zjistiti, kolikrát a v kterých měsících, dnech a hodinách se nemoc projevuje, zda nemocný do ní upadá pravidelné či nepravidelně, zda před záchvatem poněkud vrávorá, či zda záchvat se dostavuje náhle. Vykonavše tato pozorování, budeme pátrati po příčinách nemoci. Padá-li nemocný v určitých hodinách, pak jest lhostejné, zmocňuje-li se ho záchvat náhle či nikoliv. Zmocňuj-li se choroba člověka nepravidelně, pak obyčejně padá na jeden ráz. Padoucnice prvního druhu jest smrtelná, zvláště tehdy, třese-li se nemocný, jakoby tušil nastávající zlo. Přepadne-li však člověka náhle, není nemoc nejhorší a dá se vyléčiti. První jest vrozená, kdežto druhá nemá nic společného s lidskou přirozeností a neničí tělesnou soustavu. První druh choroby zatemňuje smysly a ducha, kdežto druhý nikoliv. Proti této postupujeme následovně:
Nejdříve pečlivě zjisti, kterého dne a v kterou hodinu nemocný posledně upadl do nemoci. Když jsi to zaznamenal, zjisti dále, kterou planetou je tato hodina ovlivněna a v kterém znamení a v kterém stupni stála Luna; pak zjisti věk nemocného, rozlišuje, zda běží o ženu neb muže. Pak počni ošetření a každé ráno dej nemocnému užívati léku, který připravíš následovně: 5 kapek zředěné kyseliny sírové, 5 kapek kvintessence antimonu, 4 kapky kvintessence perlové. Tuto směs vhod do poháru výborné růžové vody a dej ji nemocnému píti v kterýkoliv den, kdy nemoc vrcholí. Nemocný ji musí v sobě podržeti 4 hodiny. Tak pokračuj 29 dní. Mezitím vyrob desku takto:
Když Luna dostoupí 12. stupně Raka, rozpusť 15 g čistého a jemného zlata v hliněné nádobě a vlej je do čisté vody, dbaje pečlivě, kdy připadne na nebi konjunkce dvou planet, v jejíž hodinu rozpusť v hliněné nádobě znova zlato a za setkání planet přidej k němu stejné množství čistého stříbra. Slij oba kovy a zpracuj kladivem desku šířky dlaně napříč postavené, dav jí podobu trojúhelníka.
Pak ji nech rozpáliti do běla v ohni a vytáhnuv ji, sečkej, až Luna dostoupí téhož znamení a stupně jako za záchvatu nemoci. V této hodině vryj do desky značky a písmena, jak jsou zobrazena na obrázku.1 Musíš však pospíchati, aby ona hodina tvoji práci svým vlivem dokonala, vyryv do prostřed desky znak oné planety, která vládla hodinou, ve které nemoc nejvíce zuřila.
   
Deska zde zobrazená byla mnou vyryta pro Jakuba Seizena, dvorního radu knížete Solnohradského, který byl raněn padoucnicí v hodinu Merkurovu a proto také deska nese znak Merkurův. Ostatní znamení vyryj tak, jak jsou na obrázku zobrazeny; běží-li však o ženu, nahraď znamení  znamením  .
Totéž se týká věku nemocného. Výše řečenému Seizenovi bylo 34 let; na totéž místo, kde jest v nákresu číslice 34, vyryješ počet let svého nemocného, což učiníš i tehdy, když si nemocný nějaký věk připisuje.
Když jsi desku naznačeným způsobem připravil, vystříhej nemocnému po záchvatu na hlavě vlasy ve tvaru desky. Až se o něho znovu bude pokoušeti záchvat, dej mu napíti výše popsaného nápoje a když lék spolkne, vložíš na vyholenou část hlavy vyrobenou desku tak, aby se písmena dotýkala hlavy. Když to je vykonáno, měj za jisté, že se nemoc více nevrátí, i kdyby to trvalo 30 let, dokud deska bude na hlavě. Když pak vlasy vyrostou, ostříháš je stejně, jako dříve.

O zachování zraku.
Udělej si kulatou pečeť z čistého olova dobré jakosti ve Venušinu hodinu, když se Luna nachází ve znamení Berana. V hodinu Venušinu vyryj do ní znaky znázorněné na obrázku.
  
Stejně velikou pečeť vyrob z mědi v hodinu Saturnovu, do které opět v hodině Saturnové, zatím co Luna dostupuje souhvězdí Kozorožce, vyryješ značky. To učiniv, vyčkej, až Venuše se bude nacházeti v konjunkci se Saturnem Přesně v této době spoj obě pečeti tak, aby charaktery a znamení byly obráceny k sobě. Ty pak oblož vrstvou vosku, aby k nim nemohlo vlhko a zašij je do hedvábí. Závitek zavěs nemocnému kolem krku ve středu v hodinu Merkurovu. Tato pečeť způsobí, že zrak se vrátí těm, kteří jej ztratili, dále chrání zrak přede všemi neduhy a umožňuje starcům, aby viděli vše tak, jako v mládí.

Lék proti vysýcháni míchy, souchotinám mozku a jiným nemocem mozkovým.
Smícháme a dobře očistíme kovy: 1½ gr zlata, 3 gr mědi, 6 gr stříbra a 9 gr cínu a roztavíme je v době nového měsíce. Z roztavené hmoty učiníme libovolné množství kousků, které však již nedáváme do ohně.
  
Až bude Jupiter meškati v souhvězdí ryb, vyryj znaky na jednu stranu pečetě a na druhou napiš slova tak, jak je vidíš na obrázku. K okraji pečetě připevni za ubývající Luny prstenec z ryzího zlata, tak, aby obě desky spolu souvisely. Učiň to pokud možno v hodinu Slunce. Tím je pečeť hotova. Přesně za novoluní zavěs ji na hrdlo nemocnému. Tato pečeť podivuhodně působí proti rozmanitým nemocem mozkovým.

Znamenitý lék proti mrtvici a paralyse.
Těm, které ranila mrtvice, neb kterých se zmocnila paralysa, prozradím znamenitý lék, který se ne nadarmo nazývá Archidoxa. Působí přímo zázračně ve všech případech, ačkoliv se mnozí lékaři domnívají, že mrtvice jest nevyléčitelná. Avšak následujícím způsobem jest možno zachrániti takto onemocnělé.
Vezmi stejný díl olova a zlata; obojí musí býti jemné a čisté. Při západu slunce roztav zlato v novém a jen pro tento účel zhotoveném hliněném kotlíku. Když slunce zapadlo vhoď do roztaveného zlata olovo a ihned je slej, neboť olovo se se zlatem velice rychle slučuje. Získanou hmotu uchovej. Když pak Luna se octne ve znamení Lva, asi u 12. stupně, znovu tav tuto slitinu zlata a olova, dokud se nebude podobati zvonovině, do které přidej 3 díly mědi. Neotálej a rychle tav a slitinu uschovej. Když pak Luna dostoupí 12. stupně Štíra, slitinu znovu roztav, přidej do ní díl cínu, znovu tav a pak opět odlož stranou. Slitinu musíš taviti tak dlouho, dokud se ti nerozlije do šíře, neboť jinak bys nemohl prut kovu rozděliti a zpracovati v pečetě. Když pak Slunce dostupuje znamení Berana, což se děje kol 10. března, vpiš do ulité pečetě znamení, tak jak je vidíš na obrázku.
  
[Vyrytí se má dít v hodině Slunce. Den je lhostejný, záleží jen na tom, aby Slunce stálo ve znamení Skopce. Zhotovený amulet uschovej. Když potom někoho ranní mrtvice, zjisti dobu a hodinu, kdy se tak stalo a dbej pak na to, abys ve stejný čas, kdy k záchvatu došlo, v téže hodině, zavěsil osobě své znamení. Toto je veliké tajemství. Nicméně má se navíc ještě takovéto osobě napomáhat naším a námi už dříve popsaným pitným zlatem (aurum potabile).]

Proti vápnu a písku v ledvinách.
Zhotovíš pečeť z 12 gr zlata, 9 gr stříbra, 3 gr cínu, a ½ gr olova. To vše vložíš do hliněného kotlíku, jakého užívají zlatníci a tav je v den Saturnův v 10 hodin dopoledne když je Luna v ascendentu a do tavící se směsi vhoď něco ledku smíchaného s vinným kamenem, aby slitina byla kujnější a dala se snáze zpracovati. [Odlitou ji máš v hodině Marta, v pátek, stříhat a pilovat, aby byla ve všech směrech provedena tak, jak má být, v žádaném tvaru, avšak nic na ni ještě nezobrazuj. Ouško nesmíš přiletovat dodatečně, nýbrž jemně vypilovat, aby mince už nebyla po odlití podrobována síle ohně. Vystřihni ji proto o něco větší, aby závěsné ouško i mince byly z jednoho kusu.] Ze směsi těchto kovů, zvláště olova a cínu, vznikne hmota velmi tvrdá, hutná a pevná, která jen nesnadno se dá kladivem kovati a zpracovati. To vše vykovej a počkej do úplňku, až Luna bude v onom stavu, kdy jí již počne ubývati. Pak počni rýti znamení dle obrázku. [Pospěš si, aby všechno během jedné hodiny bylo vyryto na jednu ze stran, označenou písmenem A. Potom nech minci dobře uschovanou ležet tak dlouho, dokud nebude Luna v příznivém aspektu nějaké planety, jako Jupiter, Venuše nebo Merkur. Když k tomu dojde, vyznač na druhou, písmenem B označenou stranu mince v hodině Merkura symboly, jak jsou zde vyobrazeny.]
  
Tuto pečeť za ubývající Luny v den a hodinu Luny zavěs na hrdlo člověku, jenž trpí uvedenými nemocemi. Ouško, na kterém je pečeť zavěšena, budiž ze železa. Tímto způsobem podivnou silou zmenší se choroba ledvin. Stejně působí i výtažek římského vitriolu.

O ústrojí pohlavním.
Ztopoření pohlavního údu vzniká od silného chvění, které se těla zmocňuje jako křeč. Různé příčiny však překážejí tomuto dění a podráždění. Některé jsou nepřirozené, jako kupř. když někomu je mužství odňato apod.; jsou-li však závady přirozené, možno použíti následujícího prostředku: Na čerstvý pergamen napiš tato slova a znamení a pergamen oviň kolem údu.

Tuto blánu obnovuj denně před východem Slunce po devět dní. Vždy ovineš blánu tak, aby byla co nejblíže předkožce, a tam ji ponecháš přes den a noc až do svítání. Starou blánu, kterou sejmeš, vhoď do teplého vína, které dej nemocnému vypíti. Tento lék je znamenitý a levný. Kdo se však obává této operace, tomu dáš nositi na krku stříbrnou destičku do které jsi před východem Slunce vyryl tytéž značky. Kdo chce, může nositi i pečeť zlatou, neboť i to jest jistý lék.
Komu však byla mužná síla odňata kejkly a jedy zvrhlých lidí, ten ať z podkovy na cestě nalezené si zhotoví železný trojzubec v den a hodinu Saturnovu dle tohoto vzoru:
  
V den Slunce před Sluncem východu vyryje na bodec a držadlo charaktery. Když to vykoná, zabodne trojzubec i s držadlem nepozorované do země tak, aby nemohl býti snadno nalezen. Za devět dní, bude nemocný osvobozen od své choroby a ten, kdo mu ublížil, bude stižen nějakou nehodou, která od něho hned tak neodstoupí.
Tak možno pomocí přírodních sil zničiti ony ďábelské úklady tak, jako Kristus na poušti zahnal ďábla citováním Písma.