ARCHIDOXA MAGICA VIII.

Napsal Beherit666.bloger.cz (») v úterý 31. 5. 2011 v kategorii ARCHIDOXA MAGICA, přečteno: 1278×
archidoxa-magica-1/magic-ball-1.jpg

ARCHIDOXA MAGICA.
KNIHA ŠESTÁ.
O skladbě kovů.
Nikdo nemůže popříti, že složeniny kovů obsahují nadpřirozené síly, které možno rozličným způsobem ustáliti, jak jasněji bude dále vyloženo. Tak ku př. jestliže v příhodném čase složíš všech sedm příhodných kovů a svaříš je jakoby v jednu hmotu, máš takový kov, v němž skrývají se všechny výtečné vlastnosti 7 kovů soustředně. Všechny tyto vlastnosti nalezneš tedy v jediném kovu, který my nazýváme electrum. To neobsahuje pouze přírodní síly čistých kovů, ale mimo to přejímá také některé síly nadpřirozené. Čisté a jednoduché nemají většiny sil, které jim dal Bůh a příroda a které přesto všechny v přírodě jsou. Tak jest známo, že zlato, které ze všech kovů jest nejvznešenější a nejvíce vyniká, má moc ve všech svých podobách léčiti lepru. A měď a rtuť uzdravují vnější bolesti a rány. Podobně i ostatní kovy mají své mocné síly jim přináležející, které nevypočítáváme na tomto místě, ale které vyložíme v pojednání o silách kovů.
A přece kovy nerozdvojené a nerozložené nemohou nikterak prospěti nebo se osvědčiti v lékařství proti nemocem, nýbrž je nutno, aby byly změněny ve svá arcana jako oleje, balsamy, quintesence, tinktury, soli a pod.; teprve tehdy mohou prospěti churavému. A nejsou-li pak za své přípravy obdařeny léčivou a od vládce narození nadpřirozenou mocí, nemohou přinésti pomoci, jak to činí naše electrum, které jest složeno a připraveno podle oběhu nebeského, jak vyložíme později při výkladu o jeho praktickém použití.
Našemu electru vzdáváme chválu ne nezaslouženou. Jeho výtečné vlastnosti jsou veliké, ba převeliké.
Domníváme se, že nejprve je třeba popsati síly a možnosti našeho electra a proto vypustivše výklad o jednotlivých čistých kovech, klademe si za úkol vykládati jenom o něm. Vždyť čisté kovy nelze ani zdaleka srovnávati s naším electrem, což ostatně je nad polední slunce jasnější. Zhotoví-li se pohár z tohoto electra, nikomu nemůže uškoditi jed v něm obsažený, ať již je zhotoven travičem či čarodějem, byl-li pohár správně zhotoven v příslušné době.
V našem electru skrývá se působením planet a hvězd nebeských jakási nepopsatelná sympatie s člověkem. A tak pro jedinečný svůj soucit a souhlas hned se opotí a dostane skvrny, jakmile se ho člověk dotkne, nebo jej do ruky uchopí. A z té příčiny staří electru mnoho vlastností připisovali. Z něho hotovili nádoby na pokrmy a nápoje. Takové nádoby se také v dnešní době vykopaly ze země, do níž je staří ukryli. Z téhož electra také kdysi ozdobné předměty a klenoty se hotovily, jako prsteny, náramky, medailony, pečeti, sošky, zrcadla, peníze, z nichž některé, aby byla skryta tajemná jejich moc, bývaly postřibřovány neb zlaceny. Avšak zvyk ten v našem věku úplně zanikl a věc sama upadla v opovržení a v zapomenutí.
Aby tak veliké tajemství přírody a dokonalosti boží nezůstalo dále skryto dobám příštím, nýbrž, aby všem bylo známo a na světlo denní přišlo, učinil jsem vše, co jsem mohl, takže to, co bylo již dlouho potlačeno v temnotách sofistů, mým výkladem se objevilo a stalo se známým. Přesto nezdá se mi vhodným vypočítávati zde všechny blahodárné síly mého electra, neboť kdybych to učinil, pomluví sofista snahu moji, vysměje se jí nevědomec, urazí ji blbec a nestoudník a bezbožník ji zneužije. Vůči těmto všem je bezpečnější se ozbrojiti mlčenlivostí. Avšak přece jenom na tomto místě nemohu se nezmíniti se o podivuhodných a blahodárných silách mého electra, jichž účinek na vlastní oči jsem viděl a který mohu dokázati, užiji-li vhodné doby. Viděl jsem prsteny tohoto druhu a kdo takový prsten si navlékl, toho nezachvátila ani křeč, ani paralysa, nesužovala jej bolest, ani jej nepřepadla padoucnice nebo mrtvice. Byl-li prsten tohoto druhu navlečen epileptikovi na prsteník v nejzuřivějším záchvatu, záchvat ihned přestal a nemocný vstal zdráv. Viděl jsem též a přesvědčil se, že když někdo, nosící prsten na prsteníku, již již byl zachvacován některou skrytou a záludnou chorobou, že náhle prsten se nejen spotil, nýbrž i pro svou nesmírnou citlivost jevil skvrny a deformace, jak jsem jasně vyložil v »Knížce o citlivosti« (Libellus de Sympathia).
Dále třeba znáti, že naše electrum zahání všechny zlé duchy. Vždyť v našem electru je skryt účinek nebeské operace a vlivu všech sedmi planet. Proto také v Persii staří Magové a Chaldejci mnoho dokázali a vynalezli jeho pomocí. Kdybych to vše chtěl vypočítávati, musil bych napsati celou kroniku, čemuž se vyhýbám, abych zabránil pobouření. Stalo by se totiž, že bych byl od sofistů prohlášen za největšího mága a čaroděje.
Nemohu zde také pomlčeti o největším divu, který jsem viděl ve Španělsku u jakéhosi černého magika, který měl zvon ve váze asi dvou liber. Kdykoliv pak do něho udeřil, mohl přivolati mnohé a rozmanité zjevy a vidiny duchů. Kdykoliv chtěl, napsal nějaké slovo a značky do vnitřní horní části zvonu a pak, když naň udeřil, ihned přišel duch právě takového vzezření a podoby, jaké on sám chtěl. Zvukem téhož zvonu mohl přivolati nebo zase odehnati četné jiné zjevy a duchy, lidské i zvířecí, jak jsem sám na vlastní oči viděl. Kdykoliv však chtěl něco nového, vždy obnovoval také slova a značky. Tajemství však slov a znaků nechtěl mi prozraditi, až já sám důkladněji věc vyšetřuje a pátraje, šťastnou náhodou jsem je objevil. Přece však myslím, že příčina tajemného působení byla spíše ve zvonu samém, než ve slovech. Neboť zcela jistě byl zvon ulit z tohoto našeho electra.
Také byl nalezen zvon Virgiliův, jehož zvukem tak se poděsili cizoložníci a cizoložnice, shromažďující se u dvora krále Artuše, že úplně byli jati závratí a vrhali se s mostu dolů do řeky. A věru to není pohádka, avšak příhoda, která se skutečně stala a je hodná toho, aby ji kronikář zaznamenal. A ani vám nebude se zdáti neuvěřitelnou, neboť působením přírody vše je možné. Může-li viditelný člověk zavolati druhého zvukem svého slova a může-li jej donutiti, aby onen učinil, co rozkáže, může tak učiniti, vydá-li silný zvuk, i když nebude míti k zakročení u sebe zbraň, nebo jiných násilných prostředků; daleko snáze totéž zmůže člověk neviditelný, který může donutiti k poslušnosti viditelného i neviditelného nejen slovem, ale i myšlením rozkazu. Vždy však je nutno, aby nižší poslouchal vyššího. Což jiného je neviditelný člověk, nežli astrál, skrývající se v duši a myšlenkách člověka a jevící se a projevující se jeho imaginací? Jestliže tedy astrál je v člověku a může se přenášeti k jinému, právě tak může tomu býti i u kovů, aby kovy vydávaly, co jim bylo vdechnuto a dosahovaly vyšších cílů, než jak jim právě přírodou byly vytčeny a jak ostatně vykládáme v ostatních knihách této »Archidoxy«. Příkladem buď vám zlato a rtuť. Tyto dva kovy skládají se a stávají se jed ním v podobě amalgamu za konjunkce Slunce a Merkura, vždy tehdy, když Slunce ovládá Merkura: velmi snadno mohou se ustáliti v jednotě, tak že vznikne tinktura rtuťová, která se dále v téže konjunkci může rtutí rozmnožovati, což jest největším tajemstvím přírody.
Podobně mimo tuto konjunkci možno složiti a sjednotiti se rtutí tímto způsobem i stříbro. Držíme-li zlato nad teplou rtuti, vstoupí rtuť v podobě páry do zlata a učiní je bílým, lámavým a měkkým jako vosk. Toto nazýváme latinským termínem »Magnesia philosophorum«. O vynálezu tomto pracovali pilně, avšak nadarmo filosofové, hlavně Tomáš Akvinský a Rupescissa. Jest to tajemství pamětihodné a jedinečné, uměti sjednotiti v ohni se rtutí těžko tavitelné kovy, jako stříbro, měď, železo a ocel tak, aby úplně splynuly a byly tekuté. Tímto způsobem připravují se k přeměně kovů četné tinktury, jak šíře vykládáme v knize o »Přeměnách kovů«.
[Dále se má též vědět, že výpary rtuti pronikají všemi kovy, kalcinují je a spojují se s nimi právě tak, jako kovy svými výpary koagulují rtuť.] Také máme zjištěno, že rtuť chová ve svém nitru mnoho tepla a že nelze ji jinak, leč velikým mrazem, učiniti tuhou a že také z kovů v ohni nebo rozlita vypaří se úplně a zaručeně. Ani minimálně nesnese ohně a žáru; z kovů vyprchá. Tutéž povahu má i arsenik, který vystupuje jako pára z tavících se kovů.
[Právě tak je třeba též vědět, že rtuť je metalický duch. A stejným způsobem, jakým je duch více než tělo, je rtuť něčím více než ostatní kovy. A stejně jako duch proniká všemi zdmi, proniká i rtuť všemi kovy. Neboť vězte, že rtuť působí a koná mnoho zázračného, což vše nechceme uvádět, nýbrž jsme to vyložili na jiném místě. Sami jsme viděli a vyzkoušeli při živoucí rtuti (lebendiges Quecksilber), že byla častěji z nějakého kalcinovaného kovu sublimována jako rumělka a že se potom kalcinovaný kov na dně zredukoval znovu ve svou kovní bytost. Byla poté mnohem tekutější (tavitelnější) než olovo, ať už byla ze zlata, stříbra, mědi, železa  nebo oceli, takže počala nad plamenem svíce téci jako vosk a na upalujícím slunci tála jako sníh a led, a potom se po nějakém čase při digerování dokonale proměnila v živoucí rtuť, o čemž také podávám zprávu v knížce De Resuscitatione Rerum Naturalium, kde tento kov nazývám Mercurius Metallorum, rtuť kovů. Takto se připraví rtuť zlata, rtuti stříbra, železa, cínu, olova atd.,] o nichž zmiňují se Arnoldus, Aristoteles a ostatní filosofové. Ti však buď málokdy, aneb vůbec nikdy to neviděli. Toto však jest pokládati za nejvyšší a nejvznešenější arcanum a mysterium přírody a jest třeba je skrývati, aby nerozvážně nebylo svěřeno do rukou mých odpůrců a lidí nehodných. Neboť co prospěje huse drahokam nebo perla? Ta jí ani nerozezná, ani přivlastniti si ji nemůže, ale dává přednost nějaké zelenině! Právě tak tomu je u sofistů. Ti jsou nejméně hodni tohoto tajemství. Nikdy se neházejí perly prasatům a věci posvátné psům; sám Bůh zakázal tak činiti.
Nyní vraťme se k praktické stránce našeho electra, o kterém jsme svrchu mluvili a které musí býti připraveno podle pohybu nebeského a konjunkce sedmi planet. Postup jeho výroby je tento: Nejprve dej pozor, kdy nastane konjunkce Saturna s Merkurem a když počíná, musíš již míti po ruce veškery potřeby, jako oheň, nádobu na tavení, čisté olovo, upravené na tenké plátky nebo zrnka, rtuť a tak dále, aby nenastala žádná překážka. Když konjunkce, jak jsem řekl, počíná, budiž olovo studené, aby nevypařila se rtuť, až se nalije v prvním bodě konjunkce. Vyjmi z ohně nádobu s rozpuštěným olovem a nalij do ní rtuť a nech pak oba kovy ztuhnouti v jeden. Podobně měj pak pozor, až nastane konjunkce Jupitera se Saturnem nebo Merkurem. Budeš-li míti vše, jak již řečeno svrchu, připraveno, dbej pečlivě, abys v bodě konjunkce oba kovy, čistý anglický cín a olovo se rtutí sloučené rozpustil, každé zvlášť, a pak po vyjmutí nádob z ohně nechal ztuhnouti v kov jeden. Tímto způsobem budeš míti tři nejlépe tavitelné kovy slity v jeden, které nejdříve sluší taviti. Pak opět vyhledej jinou konjunkci, třeba z ostatních planet, buď Slunce, Lunu, Venuši neb Marta s některou jinou planetou, jako ku př. Saturnem, Lunou a Jupiterem. Tu budiž vše řádně připraveno, kovy zvlášť taveny a v době konjunkce slévány a schovány. Tímto způsobem učiníš se všemi sedmi kovy, dokud všech sedm kovů za potřebné konjunkce planet nesliješ a nespojíš v jeden. Pak budeš míti připraveno electrum. Než nyní, když toto jsme se naučili, uzavřemež tuto knížku.

Hodnocení:     nejlepší   1 2 3 4 5   odpad
Facebook MySpace Google Twitter Topčlánky.cz Linkuj.cz Jagg.cz Vybrali.sme.sk Del.icio.us

Komentáře

Zobrazit: standardní | od aktivních | poslední příspěvky | všechno
Článek ještě nebyl okomentován.


Nový komentář

Téma:
Jméno:
Notif. e-mail *:
Komentář:
  [b] [obr]
Odpovězte prosím číslicemi: Součet čísel čtyři a třináct