EXPERIMENTÁLNÍ DÉMONOLOGIE - ZÁKLADY A NÁZORNÉ UKÁZKY.
“Silná víra a mocná síla představivosti jsou dva sloupy, které podpírají bránu chrámu magie. Bez těchto dvou nelze v tomto chrámu nic učinit. “
Paracelsus
Vůle a víra jsou základní tvořivé síly veškeré magie. Již nejjednodušší sugesce jsou neúčinné, nejsou-li podepřeny těmito dvěma sloupy. Víra, přesvědčení o samozřejmém úspěchu v nějaké věci je už polovičním úspěchem. Ano, víra, ať už odůvodněná nebo falešná, je mocná síla, spočívá-li na intenzívní představivosti. Jsou jen vzácné výjimky, kdy i pochybovač dosáhne úspěchu. Často obdivuhodné výsledky, kterých dosahují prosté osoby při praktikování 6. a 7. knihy Mojžíšovy, mohou být způsobeny téměř jedině silnou vůlí a neotřesitelnou vírou praktikujících. Tyto úspěchy jsou vlastně obdivuhodné, protože víra je zde soustředěna na domněle rozhodující působení použitých pomůcek. Magické pomůcky, jak již říká jejich název, jsou jen nástroje, tedy pomocné síly nebo, správněji řečeno, více nebo méně nezbytné podružnosti. Probuzený duchovní člověk, adept, nepotřebuje při svých magických operacích žádné pomůcky, ale i on je přibírá jako vítané pomocné a podpůrné síly.
Všimněme si, že hlavní věcí jsou a zůstávají vlastní dušení síly; vůle, přesvědčení a soustředěná představa úspěchu. Navzdory tomu, že se zde mluví o imaginaci, nesmíme dosažené fenomény pokládat za imaga vlastní představivosti. Imaginace má být nasměrována pouze na nepochybný zdar experimentu, ne však na formu a jsoucnost samotného jevu, neboť by záhy došlo k vědomému nebo bezděčnému sebeklamu. Zjevení tohoto druhu by pak byla přirozeně výtvorem vlastní bdělé sugesce, i když těžko odlišitelným od skutečnosti. Takto jsou mnohé jevy produktem vědomých nebo nevědomých představ, resp. projevených myšlenek. Kdyby se pohlíželo na všechny fenomény démonologie jako na výtvory bdělé sugesce nebo halucinace, znamenalo by to vylévat vaničku i s dítětem. Kdyby démonologie nebo svět mimosmyslových bytostí a sil byly ve všem jen produktem lidské fantasie, mohla by pak všechna náboženství pověsit svoje snahy na hřebík a raději hlásat čirý materialismus. Tak daleko však přece jen ještě nejsme.
Dobré a zlé duchovní bytosti existují nejen symbolicky, ale opravdově, reálně. Tyto principy zasahují velmi silně do všedního života; lidstvo je takovým vlivům vystaveno víc než tuší. To jsou však ještě nerozřešené hádanky. Musíme proto objasnit, jak jsou tyto síly, s nimiž má člověk co do činění, uzpůsobeny.
Podle starých tradic sestává svět ze dvou silových polí, pozitivního a negativního; v duchovních relacích z dobrého a zlého principu. Protože se u těchto sil jedná pouze o čisté energetické principy, jsou nebytostné, a kde přijímají formu, je tato jen výtvorem lidských myšlenek a představ. Tyto principy, tak zvaná astrální rovina, jsou v nesčetných variacích formovány a zabydlovány všemi myšlenkami a představami každé živé bytosti. Každá myšlenka, každá představa se uskutečňuje nejprve na astrální rovině. Tisíciletí takto živených myšlenek a představ andělů a démonů vytvořily těmto principům určité formy, které existují v astrální říši jako neustálé energetické vibrace, a které ten, kdo na ně věří a přivolá je, v této formě může spatřit. Na této astrální rovině existují nesčetné vědomé i nevědomé výtvory sil myšlenek a představ mnoha živých bytostí. Odtud pocházejí skřítkové, víly, rusalky, sylfy a podobné bytosti v nesčetných variantách. Prostřednictvím myšlenkových sil odpovídajících jejich principu jsou podle přírodního zákona o přitahování podobného podobným přitahovány do dosahu lidí, kteří je vnímají astrálními smysly.
Pro lepší porozumění musíme pokládat zjevy astrální roviny za odrazy lidských myšlenek, ale - a na to pozor - pouze v jejich formě a různém působení, ne však v principu. Každá myšlenka, každá živá představa je formou energie. Energie je však nezničitelná, a tak existují všechny tyto energie dále, i když už dávno vymizely svému tvůrci z paměti. Pokud nejsou znovu živeny, časem se vytratí a vrátí se zase zpět k čistému principu. Podle prastarého učení Upanišád, Véd a Bhagavádgíty měla také lidská duše kdysi vzejít z praprincipu, dobrého nebo špatného, ve kterém nyní krouží. To je vchod do nirvány. Proto má člověk usilovat o dobrý princip, aby dosáhl blaženosti.
Tyto nauky jsou nejpravděpodobnější a neodporují zdravému rozumu. Zastánci ortodoxní teorie nebe a pekla nemohou ovšem tyto zdánlivě složité, ale v podstatě velmi jednoduché důsledky přijmout. Přesto to zatím nevadí. Neúnavný badatelský duch a faustovská touha po poznání se bude stále více přibližovat i těm nejvyšším světovým a životním problémům a nezastaví se před nimi, neboť lidská rasa ještě zdaleka nedosáhla posledního vrcholu svých možností.
Výše uvedené pojednání má poskytnout experimentátorovi pouze opěrné body a možnosti kombinací. Kritickým usilováním o pravdu dosáhne člověk postupně plného objasnění pravé podstaty nadsmyslových jevů.
Jak již bylo naznačeno, s jistotou předpokládáme, že se k objasnění všech nadsmyslových jevů dojde pouze prostřednictvím naší duševní síly. Platí to jak o astrálních, tak o sugescí docílených fenoménech. Kdo není pro démonologickou praxi dostatečně připraven a komu není účel a cíl jeho pokusů plně jasný, může natropit velké škody. Aby se člověk vyhnul častým těžkým poškození zdraví a duševním šokům a klamům, je nutné, aby každý pokus prováděl s největší opatrností, silou vůle, myšlenkovou jasností a bdělým vědomím, zkrátka za plné duchapřítomnosti. Ne vždy přesně kontrolovatelné akce podvědomí a jimi způsobené posuny vědomí mohou způsobit operatérovi stejně velké škody jako neobratná hypnóza. Mediumisticko-melancholické osoby - ačkoli právě ony docilují obdivuhodných úkazů - by zde neměly experimentovat vůbec, nebo pouze pod vedením jiné osoby, aby se nestaly obětí vlastních démonických myšlenek a představ, jejichž odrazy by na ně dopadly z astrální roviny. Každý, kdo nemá žádnou silnou protiváhu na obranu, spěje k jistému duševnímu i tělesnému úpadku.
Spiritisté budou ztotožňováním svých experimentálních úkazů s čistě mediálními duševními silami málo poučeni. Neměli by si však nevšímat toho, že zlatá nit pravdy se táhne všemi náboženstvími a poctivými systémy bádání. Dá se s určitostí tvrdit, že úkazy spiritismu jsou v podstatě a působení stejné jako zjevy démonologie. Realita je pro experimentátory tatáž. I tady se objevují fenomény, resp. vedlejší úkazy, jejichž vysvětlení pouhou sugescí je nedostačující. Jako řešení můžeme předpokládat inteligentní síly, které nejsou v žádném vztahu s intelektuálními schopnostmi evokatéra nebo média. Tzv. raport a dlouho trvající strašidelné úkazy nejsou žádnou vzácností. Širokým kruhům je dostatečně známo, že při spiritistických seancích vyvolaní duchové přinesli, resp. opatřili skutečně hmatatelné předměty. Stejně je tomu i při vyvolávání démonů. Existuje dostatek zpráv o skutečných s démony uzavřených paktech. Zde však nebudeme o této věci blíže pojednávat.
Ti, kteří budou s následujícími jednoduchými, pouze malému kroužku známými návody sami experimentovat, se dostatečně přesvědčí o skutečnosti všech dosud učiněných pozorování. Budou však téměř bez výjimky stále znovu narážet na pravděpodobnost astrální roviny, na které, podle tvrzení tajného učení, se zrcadlí a zanechávají tam stopy svých představ a myšlenek všechny svět obývající bytosti. Tam jsou po smrti jejich těl přitahovány duše všech živých bytostí a jsou tam dlouhý čas zadržovány aby - následujíce přírodního zákona postupného vývoje - přijaly vždy znova nové formy a nesly v těchto formách pochodeň života dál. Jejich dřívější zrcadlové obrazy, myšlenky a představy během mnoha staletí víc a víc blednou, takže je sebelepší jasnovidec nebo karmický badatel nemůže více zachytit. Některé výjimky se zachovávají téměř nekonečně dlouho, protože jim myšlenková energie žijících stále dodává novou energii.
Mnozí se teď, zeptají: Jsou všichni tak zvaní duchové ve spiritistických seancích pouze rozsáhlým zrcadlením a kmitáním myšlenek v astrální říši nebo to jsou skutečně duše zemřelých? Tuto otázku nelze snadno zodpovědět. Podle dosavadních každé kritice odolávajících pozorování musíme trvat na základní skutečnosti, že existují nadsmyslové síly a zjevení. Ke správné definici a k vysvětlení, které by uspokojilo kritický rozum, se člověk dopracuje teprve za pomoci všestranného experimentálního faktografického materiálu. Veškerým teoretizováním bez praktických pokusů, které dokazují skutečnost transcendentna, se pravdivému vysvětlení málo poslouží.
Procento osob, které se pro tyto experimenty zvláště hodí, nelze doposud stanovit. To, čeho dosáhne jeden s obrovskou investicí času a sil, se podaří druhému zdánlivě bez námahy. U méně vzdělaných osob se úspěch dostaví častěji, zatímco intelektuálové se marně namáhají. Lidé, kteří se zde jeví jako prospěšní, jsou každopádně stále vzácní. Komu se pokusy podle následujících jednoduchých návodů nepodaří, ten ani při ostatních, ještě tajemnějších a složitějších návodech nemůže očekávat žádný úspěch.