EXP. DÉMONOLOGIE IV.

EXPERIMENTÁLNÍ DÉMONOLOGIE - PRAXE.
První experiment
Nejdříve si opatříme tři staré nebo nové, pokud možno stejně veliké obruče ze sudů o dostatečně velkém průměru, aby se do nich pohodlně vešel člověk.

Dále vidličnatou lískovou větev o síle asi 1,5 cm dlouhou asi 25 až 30 cm.

Malé diference rozměrů nehrají roli, protože větev slouží pouze jako vodič energie. Dále je potřeba kousek nové nebo svěcené křídy. Byla-li použita, pak pouze k psaní znaků tří králů K + M + B na dveře, jak je to v mnoha katolických zemích zvykem. Podmínkou je, aby byl měsíc v úplňku. Ten, kdo se již v magii orientuje, může na podporu těchto jednoduchých pomůcek použít jiných, resp. odpovídajících postupů. Uvedené plně postačí začátečníkovi k prvním pokusům, které budou, až na vzácné výjimky, při aspoň trochu dobrých dispozicích vždy úspěšné. Příliš mnoho složitých pomůcek při jednom experimentu představuje pro začátečníka tříštění sil místo jejich koncentrování. Když se experiment podaří, je možné odpovídající inteligence opětovně přivolat. Pokud někdo za sebou ještě nemá žádný úspěšný pokus, těžko by sám správně porozuměl obšírnému popisu působení těchto sil.
Následující obrázek představuje část první obruče. Křídou uděláme znamení kříže /1/. Pak

následují značky č. 2-8 a pečeť č. 9, dále značky č. 10-18 a konečně kříž č. 19. Před počátečním a konečným křížem následují vždy pečetě č. 20 a 21. Prázdné místo vyplní kříže tak, aby první začal po pečeti č. 21 a poslední navazoval na pečeť č. 20.
Další dva kruhy se křídou popíší značkami +I+H+S+I+H+S -----. Asi 3 až 5 minut před půlnocí se obruče položí ve tvaru trojúhelníku na křižovatku. (Mělo by se na ní křižovat více cest.) Přední kruh musí ukazovat k jihovýchodu. Těsně před úderem dvanácté hodiny se postaví evokatér doprostřed předního kruhu a drží proutek za oba konce tak, aby jeho špička byla rovnoběžná s pečetí č. 9. Vyčkav posledního úderu hodin, začne hlasitým, zvučným hlasem evokaci: “Při Adonaji, nejmocnější síle Universa, zaklínám tě Astaroth (nebo jméno jiného volaného ducha), ihned se zjev!”
“Poroučím ti při své krvi, ihned se zjev!” “Astaroth, zaklínám tě silou Adonaje, poroučím ti při své krvi, ihned se zjev!”
Ačkoli fenomény vypadají někdy děsivě, nesmí se operatér bát. Trojúhelník zajišťuje dostatečnou ochranu, i když stíny dotírají na kruhy. Když se fantom přiblíží, je možno vyzvat démona, aby se učinil viditelným a aby mluvil, což se pak většinou stane. Další záleží na tom, jaký cíl experimentátor sleduje. Musí si dát pozor na hrozící nebezpečí a úklady a nesmí uzavřít s temnými silami smlouvu, která by ho dříve nebo později nenávratně strhla do strašlivého chaosu. Smí pouze ukojit svoji žízeň po vědění a musí usilovat, aby tyto síly ovládl pro svůj vlastní duchovní růst, nikoli aby jimi byl sám ovládán. Stává se zřídka, že by se při tomto pokusu nezjevil démon už při třetím vyvolávání. Někdy je však potřeba opakovat experiment po více nocí, než se dostaví výsledky.
Nelze podat jasný přehled možných překážek. Protože však jsou pro úspěch rozhodující duševní kvality evokatéra, je třeba hledat příčinu v první řadě ve vlastních duševních sklonech. Kdo se s neochabující trpělivostí stále snaží přijít věcem na kloub, objeví brzy každou chybu a odstraní všechny překážky. Zabrání se tak i záměně myšlenkového výtvoru se skutečným astrálním zjevem, takže nemůže dojít ke klamu. Experimentátor nechť nezapomíná, že podmínkami pro vyvolání démonického fantomu jsou pevná vůle a neotřesitelná důvěra ve vlastní sílu. Proti takovým démonickým silám a vlivům, u nichž hrozí, že začnou být nebezpečné, má evokatér silnou zbraň ve své vlastní pevné vůli a myšlenkách, kterou jim může čelit.
Propuštění
Důležité je vyvolané síly opět propustit, jinak by mohly evokatérovi těžce uškodit. Propouštěcí formuli je třeba vyslovit i tehdy, když se při experimentu nedostavil žádný pozorovatelný výsledek. Evokatér mohl do své blízkosti přivolat temné síly, byt neviditelné. Slovo “Adonaj” působí nejjistěji. Také když je evokatér díky nějaké svojí neopatrnosti vyvolanými bytostmi zaskočen, přinese mu následující, třeba jen v duchu intenzívně vyslovená, formule vysvobození: “Adonaj je silnější všech bytostí, při Jeho jménu odejděte ode mne, zlé moci!”
Obvyklá propouštěcí formule je tato:
 “Astaroth, děkuji ti za ochotu a prosím té, aby ses vrátila do své říše.”
 “Zaklínám tě, Astaroth, při síle a moci Adonaje, opusť mne a mé okolí a zjev se, až tě znovu zavolám!”
 Po tomto propuštění může operatér vystoupit z kruhu.
Druhý experiment
K tomuto pokusu je třeba dobrý, silný pergamenový papír o ploše asi 1,20 až 1,40 m2, který může být slepen i z více kusů. Dále si opatříme kuřidlo ze směsi dřeně bezu a listů šalvěje a zmagnetizujeme je. Je dobře přidat kadidlo, myrhu, aloe, levanduli a kapku krve obětovaného zvířete, kterým má být černé kotě nebo králík. Krev z drůbeže lze použít pouze v případě nouze.
Zvíře se usmrtí výstřelem nebo silným úderem a okamžitě se mu vbodne do srdce ostrý nůž. Vytékající krev se zachytí do čisté nádoby a rychle se míchá, aby se nesrazila. Do ještě teplé krve se přidají podle jejího množství 1 až 2 polévkové lžíce čistého vinného octa. Octa se nesmí přidat příliš mnoho, aby se krev neodbarvila. Takto upravená krev se nalije do lahvičky a asi minutu se důkladně protřepává. Uchovává se dobře zazátkovaná a používá se podle potřeby.
Velké problémy připraví mnohým experimentátorům kadidelnice. Přesto si ji člověk s trochou šikovnosti může zhotovit sám. Kadidelnice zhotovená podle následujícího návodu je jednoduchá, laciná, a přece upotřebitelná. Svému účelu neposlouží o nic hůře než koupená. Z kusu hustého drátěného pletiva se zhotoví nádoba. Udělá se rychle a bez velké šikovnosti prostě tak, že se všechny čtyři strany pletiva ohnou. Vznikne tak nižší nebo vyšší nádoba, podle toho, jakou ji chceme mít. Ohnuté hrany se uprostřed spojí silným vázacím drátem. Do všech čtyř rohů se připevní dráty o délce 45 cm,jejichž konce se nad nádobou dobře spojí kleštěmi. Pak se kleštěmi vícekrát otočí jako kdybychom pletli drátěné lano. Když jej získáme asi 6 až 8 cm, zahneme je do tvaru háku. Takto zhotovená kadidelnice se zavěšuje na napjatý provaz nebo za pomoci dostatečně dlouhého provazu na hák ve stropě.
Štětcem se na pergamen nakreslí následující pentagram tak velký, jak to plocha dovoluje. Kreslí se od bodu a doleva asi 1 cm silnou linkou. Střed pentagramu musí být tak velký, aby v něm mohl operatér pohodlně stát, aniž by se nohama dotýkal linek. Do každého rohu se stejně silnými linkami nakreslí jedno planetární znamení podle tohoto obrázku:

Je třeba dbát na to, aby tato planetární znamení byla nakreslena zřetelně. Nejlépe se to podaří, když se nejprve načrtnou tužkou a pak se obtáhnou krví. Na počátku experimentu se pentagram připevní připínáčky k podlaze. (V přírodě se v rozích zatíží kameny.) Přední špice pentagramu (a) musí být obrácena k jihovýchodu. Před ni zavěsíme kadidelnici se žhavým uhlím. Hnědé uhlí (též brikety) je lepší než dřevěné, ale musí být dobře rozžhavené, aby pokud možno nekouřilo. Na žhavé uhlí nasypeme kuřidlo. Pak se operatér postaví do pentagramu čelem k jihovýchodu a s napřaženýma rukama (prsty jsou ohnuté dolů) začne vyvolávání:
“Astaroth (nebo jiný duchu), prosím a zaklínám tě, ihned se zjev!”
“Zaklínám tě při své krvi, Astaroth, zjev se!”
“Při všemocných silách Universa, při moci a síle Adonaje, zjev se ihned!”
Fenomény se zpravidla dostaví okamžitě a jsou různé. Při pokusech tohoto druhu se většinou nepoužívají materializační kuřidla, protože se zjevení často objeví i bez nich. Někdy se k nim však musí sáhnout a po zprvu zbytečné námaze se přece jen dostaví úspěchy.
I zde záleží na evokatérovi, jakého druhu poznání chce dosáhnout a s jakými silami chce vstoupit do kontaktu. Tento pokus se dá různě kombinovat a lze jej kdykoli provést v místnosti nebo venku. Nejvhodnější je ale noc nebo aspoň místnost má být zatemněná. Doporučuje se červené (rubínové) světlo. Častěji se už stalo, že operatéři dosáhli pozitivního výsledku až po řadě pokusů. Jindy však proběhl tento jednoduchý pokus v badatelských lóžích i u mnohých laiků s fantastickým úspěchem. Vůbec zde uvedené pokusy mohou být ve své přesnosti a objektivitě sotva překonány.
S postavami lze často hovořit až půl hodiny. Člověk se jich může dotýkat a věří, že cítí skutečné tělo. Dostavují se často všechny ve spiritismu tak obdivované jevy, zvláště přínosy. Před zneužíváním těchto transcendentálních sil se co nejdůrazněji varuje. Rovněž pomíjíme experimenty z oblasti černé magie, protože jimi člověk přitáhne neznámé síly v takovém množství, že jej plně ovládnou. Ty pak s upíří lačností vysávají a ničí jeho vitalitu, až mu z jeho velkolepých duševních sil zůstane jen malý zbytek.
Formule pro propouštění démonů a na ochranu proti nim jsou stejné jako v prvním pokusu.
Třetí experiment - (Evokace podle Klavikulí)
Tento pokus se v praxi často ukázal jako nejlepší. Magická síla slova a znaku se při něm uplatňuje nejsilněji. Původní předpis je příliš obsáhlý a zdlouhavý. Proto vypouštíme to, co jsme po mnoha zkušenostech shledali přebytečným. Síla pomůcek je enormní a jejich účinek je zcela mimořádný.
Je potřeba kuřidlo ze směsi kadidla, myrhy, jalovčinek, listů šalvěje a levandule. Dále lískový prut, krevel, magnetovec a velký kus pergamenu.
V pátek za přibývajícího měsíce večer vyhledáme lískový prut silný asi 1 až 1,5 cm, který v sobotu ráno při východu slunce uřízneme (délka asi 25 až 30 cm) a konce vidliček zašpičatíme. Druhý konec je tupý. Doma pak rozžhavíme magnetovec a potřeme jím prut od konce ke špičkám, přičemž říkáme: “Při moci velkého Adonaje, Elohim, Ariel a Jehovy ti poroučím, abys mi přitáhl všechny bytosti a hmoty. Poroučím ti při své krvi dle mé vůle přitahovat a odmršťovat. Ve jménu Adonaj, Elohim, Ariel a Jehova. Amen.”
Vidličky se oříznou a na ně se napíší krví obětovaného zvířete tato jména:
+ Ariel + Jauna
+ Etinamus + Membrot

Potom na pergamen nejdříve tužkou načrtneme kresbu dle obrazu. Vnitřní trojúhelník musí mít strany 95 cm dlouhé, linky široké asi 1 cm. Nejprve se kreslí trojúhelník, pak kříž se šipkami, pak vnitřní kruh, který se dotýká vrcholů trojúhelníku, potom další dva kruhy vždy v deseticentimetrové vzdálenosti. Nakonec se vepíší slova a znaky podle směru šipek (viz obrázek). Bod a je stanovištěm operatéra, body b označují postavení svíček, bod c umístění kuřidla. Pro tento pokus je dobré přibrat dva pomocníky. Ti se postaví na body d.
Evokaci konáme v sobotu o půlnoci. Před touto chvílí vstoupí operatér s pomocníky do kruhu a zapálí svíčky a kuřidlo. Všichni zaujmou svá místa a při posledním úderu hodin začne operatér s důrazem pronášet pevným, jasným hlasem zaklínání. Prut drží v pravé ruce proti jihovýchodu:
“Pane všech vzpurných duchů, nejvyšší Lucifere, prosím tě, slyš mé zaklínání a rozkaž svému knížeti Lucifugovi, aby se objevil před mým kruhem. Prosím tě, kníže Belzebube, podpoř mé konání. Mocná kněžno Astaroth, spěj mi na pomoc a učiň, aby se mocný Lucifug objevil v lidské podobě a v příjemném zevnějšku před mým kruhem. Veliký Lucifugu, zjev se hned! Opusť ihned svou říši!”
Neobjeví-li se duch, pokračuje se po dvou minutách výhrůžněji:
“Kníže Lucifugu, zjev se okamžitě zde! Nepřijdeš-li dobrovolně, pak tě k tomu donutím mocí všemocného Adonaje, velikého, živého Boha, jeho Syna a sv. Ducha. Zjev se ihned, nebo celou věčnost budeš trápen silou slov Šalamounových klíčů, ovládajících pekelné duchy. Objev se ihned, nebo tě budu trápit mocnými slovy Šalamounových klavikulí. Zjev se při všemocném Tetragrammaton, Emmanuel, Erasim, Barcheon, Erfures, Irion, Ergonae, Esiton, Onera, Stimulak, Mojim a Jehova! Amen.”
Doporučuje se formuli předem napsat na papír, aby se při zaklínání mohla číst.

Nezjeví-li se duch, volá se nejvyšší Lucifer:
“Nejvyšší Lucifere, zaklínám tě, zjev se v této chvíli, při moci velkého Adonaje, Elohim a Jehova.”
Pak se vloží hůl špičkami do žhavého kuřidla a volá se:
“Lucifere, ihned se zjev!”
Čekáme dvě minuty, pak vytáhneme hůlku. Nezjeví-li se duch, opět ji vložíme do ohně. Volá se:
“Nuže, donutím tě při moci všemohoucího Adonaje, Elohim, Ariel, Jehova, Agla, Tagla, Manthon, Darios, Membrot, Vario, Pythona, Magot, Salfe, Tabot, Gnamus, Terrao, Coelis, Godens, Aquae, Gingua, Jauna, Etinamus a Zariatnatmik.”
Zjeví-li se démon, ihned ho odešleme, abychom nepropadli černé magii, těmito slovy: “Silou Adonaje jsi se zjevil přede mnou, děkuji ti. Opusť mne a vrať se do své říše. Poroučím se do ochrany Adonaje. Pochválen buď Ježíš Kristus. Amen!”
Vyhrožuje-li démon, řekne se:
“Adonaj je tisíckrát silnější než ty. Tvoje moc je zlomena Ježíšem Kristem.”
Zjevy, které se při tomto pokusu objevují, jsou velmi jasné. Na tomto místě je ještě třeba uvést, že při všech evokacích démonů se mohou projevit také zcela nechtěné následky. Operatér na ně vždy musí být připraven. Dokonce se už stalo, že démonické síly byly přivolány tím, že se experimentátor intenzívně zabýval svým záměrem a myšlenkami. Je prokázáno, že pozitivní myšlenkové vibrace mohou v magii způsobovat podobné úkazy, jaké jinak vznikají při obřadech a rituálech za použití pomůcek. Démony také přitahuje určitá morální pokleslost, zejména mravní zpustlost. Takovým způsobem života - podle přírodního zákona o přitahování podobného podobným - upadá člověk do harmonie s temnými silami. Není proto divu, když je takový člověk zvláště silně a téměř bez ochrany vydán všanc démonickým vlivům.
Naskýtá se otázka, jak je tomu ale u tzv. posedlých, kteří morálně nijak pokleslí nejsou. Podle tajného učení to může být způsobeno karmickou odplatou. Moderní psychologii je však takové vysvětlení vzdálené. Časem však bude muset i věda vyvodit z takových případů svoje závěry.
Čtvrtý experiment - Černé zrcadlo
S oblibou používaným a mnohokrát vyzkoušeným nástrojem pro vyvolání koncentrace je známé jednoduché černé zrcadlo. Nejlepší je, když si je člověk zhotoví sám. Kulaté vypouklé sklo se na konvexní (vypouklé) straně natře černým lakem, nechá se zaschnout a omyje se čistou pramenitou vodou. Pak se po vícero nocí vystavuje vlivu paprsků přibývajícího měsíce. Uchovává se zabalené do černého šátku. Zatímco křišťálová koule se hodí lépe pro jasnovidecké pokusy, je černé zrcadlo tím nejlepším prostředkem ke koncentraci na démonické fenomény. Tyto metody, které otevírají za pomoci koncentrace astrální svět, jsou exponovanou oblastí, do níž se může odvážit pouze člověk s plným vědomím a prostý pověrčivého strachu. Člověk se tu stane velmi snadno obětí vlastních démonických myšlenek. Pokus lze doporučit pouze odvážnému badateli. Experiment se koná v zatemněné místnosti a za červeného osvětlení. Experimentátor se posadí ke stolu a zrcadlo postaví proti sobě. Pak se soustředí na živé přání, aby se zjevily démonické síly. Často se již po čtvrthodinovém sezení objeví zvláštní, někdy příšerná zjevení, o nichž si může udělat představu pouze ten, kdo sám takto experimentoval.
Pátý experiment - Indické konopí
Indické konopí (Cannabis indica) se v experimentální démonologii všestranně používá. Zatímco dříve se kouřilo listí této rostliny, dává se dnes přednost mnohem intenzívněji působící z ní připravené tinktuře (Tinctura cannabis indica). Látky obsažené v této rostlině mohou v experimentátorovi nejen vyvolat narkózu, ve které vidí většinou jen předměty své vlastní fantasie, ale mohou i otevřít jeho astrální smysly a navodit tak skutečné spojení s astrálním světem.
Indické konopí, ať v kouři či v tinktuře, přivádí experimentátora do více či méně hlubokého stavu somnambulismu. Kdo má od začátku pokusu ve svých cílech a záměrech jasno, může s prospěchem využít abnormálních duševních stavů somnambulismu pro četné účely. Např. malíř, když je také pouze začátečníkem, tvoří v tomto stavu barevně i kompozičně pozoruhodná díla. Předpokladem pro takové dílo jsou samozřejmě určité duševní kvality. Plastické vidění a vnímání jevů v somnambulním stavu působí na podvědomí a povzbuzuje odpovídající nervová centra, která předávají astrální vize a obrazy do vědomí, kde jsou tyto vnímány stejně jako něco hmotného. Kdybychom měli uvádět všechny skutečné zážitky z této oblasti, překročilo by to rámec tohoto díla. Také zde se kladou nároky na badatelovu trpělivost a vytrvalost. Při těchto pokusech je obzvláště třeba vyvarovat se přepínání, protože jinak by mohlo dojít k poškození zdraví.
Pokusy s indickým konopím jsou tak jednoduché, že je může každý snadno provést. Pro pokusy se nejlépe hodí večerní hodiny. Experimentátor vypije najednou 5 až 8 kapek (podle konstituce) Can. ind. ve skleničce vody. Pak oblečený ulehne a uvolní všechny svaly. Přitom se soustřeďuje na živé přání vstoupit do kontaktu s démonickými silami a se samozřejmostí očekává úspěch pokusu. Musí přitom dávat pozor, aby bdělé vědomí nepřešlo ve snění. Ovládání nejrůznějším způsobem přicházejících fenoménů vyžaduje plné duchapřítomnosti.
Když je naše vědomí naplněno přesvědčením, že proti naší vůli nám žádná temná moc nemůže uškodit, můžeme klidně usnout. Fenomény se zde běžně dostavují asi po čtvrt až půlhodině. Kdo při pokusu usnul, bývá těmito silami často velmi hrubě probuzen. Na okraji nebo v nohou postele pak jasně zpozoruje éterickou hmotu se zeleně fosforeskujícíma očima. Démon má většinou divoký, rozzuřený obličej a chvíli zírá na experimentátora. Pak se k němu zvolna přibližuje a dotýká se nepříjemně ledovýma rukama jeho krku a obličeje. Nyní jde o to neztratit duchapřítomnost. Jakmile démon začne rdousit nebo si jinak nebezpečně počíná, zažene jej experimentátor ve jménu stokrát silnější moci Adonaje.
Je nápadné, že démon, který se zjeví při pokusech tohoto druhu, většinou experimentátora vyzývá, aby šel s ním, že mu ukáže všechno co si přeje vidět. Vliv vycházející z démona je tak silný, že se člověk cítí být (astrálně) vytahován ze svého těla. Tuto výzvu je třeba rázně odmítnout. Démon případně hrozí násilím. Tím se nedejme zastrašit, protože tyto bytosti nemohou člověka ovládnout proti jeho vlastní vůli. Může se ale stát, že člověk ztratí bdělé vědomí vlastní vinou. Vysloví-li pak slovo “Adonaj” nebo “Kristus”, ustoupí démon většinou za výhrůžek, které se pak téměř vždy vyplní. Kdyby člověk přijal démonovu výzvu k následování, pak je velmi pravděpodobné, že by zůstal ležet mrtev.
Experimentální démonologie si už vyžádala mnohé oběti. Malá dávka narkotika jako je Cannabis indica nemůže způsobit smrt. V takovém případě je příčina vždy nadsmyslová, ačkoli ji skeptikové hledají v různých věcech. Ve všech okultních skutečnostech, jejichž přítomnost nemůžeme svými hrubými smysly správně vnímat, se při rozhrnutí závoje, který dělí hmotnou sféru od astrální říše, doporučuje nejvyšší opatrnost. Nerozvážný postup může mít v magii za následek šílenství nebo dokonce smrt.