Kapitola 51b.

MAGIE A DÉMONOLOGIE VE STARÉ BABYLONII.
Kapitola 51b.
Kruh: Jest nyní nepochybno, že tak důležitý pojem a pomůcka isolace, jakou představuje magický kruh, poznali nejprve a v praksi využili již předchůdci potomních semitských Babyloňanů, Šumerové. Domníváme se také, že myšlenka magického kruhu má svůj původ v představě isolace a ochrany, jakou skýtaly městu jeho hradby. Aspoň na tuto okolnost poukazuje praktické sestrojování kruhu podle předpisů babylonského rituálu. V něm totiž zachovány jsou nám — jak důležitá to skutečnost pro historii magie vůbec! — ony rudimentální a základní prvky, jež v pozdějším praktickém esoterismu evropském nabývají teprve oné složité, symbolické a nádherné formy. Tak sošky bohů a démonů, jak jsme již podotkli, nahraženy jsou nyní v evokačním rituálu napsanými charaktery, a podle toho také nynější složitý magický kruh Agrippův a kabbalistů jest toliko posledním vývojovým článkem onoho prvotního babylonského kruhu, jenž představoval miniaturní zídku, nasypanou ze sádry, nebo mouky. K mouce přiměšována byla voda (mluví se o jakési „kaši“). Nevíme bezpečně, zda při volbě zmíněného materiálu přihlíženo bylo toliko k praktickými důvodům, totiž zřetelnosti (bílá barva!) a vzhledem k přimísené vodě i nutnosti zabrániti roznesení mouky nebo sádry větrem, či též k vynikající absorbční vlastnosti, jakou vzhledem k ódu chovají jak mouka, tak i voda, neb i sádra. Myslíme však, že poslední okolnost musila býti známou magikům, kteří tak často mluví o „zářící“, t. j. magnetisované vodě, jak jsme již ukázali, a že si musíme babylonský magický kruh představovati tudíž složený z látek, dobře volených jako pohlcovačů, kondensátorů ódu a fluidu vůbec. Účelem kruhu byla buď ochrana subjektu před útoky démonů, též však obrana objektu (na př. nemocného) a konečně i útočná forma isolace démona samotného, (obrazným aktem s jeho soškou, a pod.), a věcí s ním ve styk vešlých. Na př. v kouzelném textu Labartum má býti lůžko nemocného obklopeno kruhem a taktéž potom rozbitá a zakopaná soška stejnojmenné démony po skončení rituálu. Ve sbírce Murus kakkadi (P 20, verš 82) přikazuje se: „Obklop (kruhem) jeho (nemocného) lůžko!“ Taktéž v textu Asakku marsu (viz: Jastrow I., str. 350). O podivné formě kruhu vypráví nám jiný text (viz: Jastrow I., 376), jenž upomíná na modely města Sappanu se 2 branami, do nějž se symbolicky zavírali čaroději. Praví se tam:

„Uzavři onoho člověka (posedlého) do jakéhosi úkrytu,
do úkrytu ze sádry,
zavři (jeho) bránu na pravo, na levo!
Tak bude kouzlo zrušeno!“

Posedlý byl takto isolován a démonu byl pak tento stav nepříjemný do té míry, že tělo své oběti raději opustil. O isolaci sošek démonů (jejichž paže byly nadto symbolicky svázány barevným pletivem) mluví se následovně v textu, označeném: Rawlinson IV.2, 21, Nr. 1 (B) Obv. 1 — Rev. 22, (Jastrow I., 38): (Zaklínač mluví:)

„Obrazy jsem již zhotovil a kruhem ze sádry obklopil,
s vodou mouku bohyně Nidaby jako kouzlo velikých bohů kol nich položil.“

Z obsahu těchto veršů jest pozoruhodným poznatek, že obě pomůcky, užívané ke zhotovení mag. kruhu (mouka a sádra) bývaly též spolu kombinovány, a že magický kruh vzhledem ke svému složení byl pod zvláštní ochranou Nidaby, bohyně polní úrody.

*) Při poslední korektuře připadl jsem náhodou na nápis t. zv. „dioritové desky“ krále šum. Urniná z Lagaše. (Uveřejnil: Thureau-Dangin: „Recherches sur l' origine de l' écrit. cunéiforme“. Tam (nápis kusý) mluví se o: gi azag gi engur giš-gi … gi Enki: Jasná (magnetická) hůl, hůl … rákosová, … hůl (boha) Enki (= Éa).