AFRODITA.

AFRODITA.
Afrodita (starořecky Afrodíté) je starověká řecká bohyně lásky, krásy, plodnosti a sexuální touhy.V římské mytologii měla latinský ekvivalent jménem Venuše. Tato bohyně se díky své kráse a kouzlům stala jednou z nejmocnějších bohyň, neodolali jí lidé, ani bohové.
Byla manželkou boha Héfaista, avšak otcem jejích synů, Foba, Deima a Eróta, a dcery Harmonie byl bůh války Árés. S bohem obchodu a pocestných Hermem měla syna Hermafrodíta a s bohem moře Poseidónem měla další dva syny, Rhoda a Hérofila. Bohu vína Dionýsovi zplodila syna Priápa.
V antickém umění se stala snad nejčastěji zobrazovanou postavou, jak na mozaikách a vázových malbách, tak i v sochařství a na reliéfech. Nejstarší reliéfní zobrazení Afrodity lze spatřit na tzv. Trůnu Ludovisi z roku 460 př. n. l., kde se vynořuje z mořské pěny. Nejznámějšími sochařskými znázorněními jsou Praxitelova Afrodita Knidská ze 4. století př. n. l. a Afrodita Mélská (známější jako Venuše Mélská) z let 130 - 100 př. n. l.
Starověcí Řekové jí zasvětili několik zvířat: delfína, holubici, vrabce a vlaštovku, a také některé rostliny: mák, jablko, myrtu a růži.

Podle současných studií byla Afrodita pravděpodobně bohyně maloasijského původu, která se vyvinula ze syrsko-foinické bohyně Astarty, jež měla původ v asyrsko-babylónské bohyni lásky, Ištar. Řekové jí převzali už v období krétsko-mikénské civilizace přes ostrov Kypr a Kythéru, kde také byla nejvíce uctívána. Bohyni Afroditě zasvětili myrthu, růži, jablko, holubici, delfína, vlaštovku a lípu. Také jí bylo vystaveno mnoho chrámů po celém řecku. Později se její kult také rozšířil do starověkého Říma, kde byla ztotožněna se staroitalskou bohyní jara, Venuší. Mezi její slavné římské chrámy patří například chrám Venuše Roditelky a chrám Venuše a Romy. Afroditin kult byl vytlačen křesťanstvím.
Řečtí autoří se v Afroditině původu neshodují. Podle Homéra byla dcerou boha Dia a bohyně deště Dióny. Podle básníka Hésioda se zrodila z mořské pěny oplodněné genitáliemi boha nebe, Urana, které mu uřízl a do moře odhodil jeho syn Kronos.
"Vynořila se bílá pěna z masa nesmrtelného tvora a v ní rostla krásná dívka.“
Afrodita byla vyvrhnuta mořem na ostrově Kypr.
Její jméno pochází z řeckého aphros (mořská pěna), někdy se Afroditě říká Aphrogenia (Z pěny narozená).Na základě této události nesla přídomek Anadyomené – „vynořující se“.

Afrodita a Psyché
Tato báje vypráví o velmi krásné ženě Psyché, která byla mezi lidmi považována za samotnou bohyni krásy, Afroditu, někteří lidé o ní dokonce tvrdili, že je mnohem krásnější. Tato slova ovšem Afroditě neunikla, a proto zavolala svého syna Eróta, aby zasáhl Psyché jedním ze svých šípů a ona se zamilova do nejhoršího muže. Érós byl ovšem její krásou tak okouzlen, že neuposlechl svou matku. Báje dále vypráví o milostném vztahu Éróta a Psyché. Psyché je vzána do zlatého paláce, ale musí slíbit, že se nebude snažit zjistit, kdo její manžel je. Jednou ovšem po naléhání svých sester neuposlechla a když Éros usnul, prohlídne si ho ve světle lampy. Jeho krásou je tak okouzlena, že upustí lampu a ta Éróta popálí. Ten bezeslova odlétne. Psyché ho dlouho hledá, až ji pátraní dovedlo k bohyni Afroditě, ta jí potvrdila, že Érós je u ní, ale že se s ním nesetká dokud nesplní tři úkoly. Prvním byl roztřídit hromadu pšenice, ječmene, máku, prosa a čočky, s čímž jí pomohli mravenci. Druhým úkolem je nabrat misku vody z černého pramene, se kterým jí pomohl orel a posledním nejtěžším úkolem je naplnit krabičku zázračnou mastí od vládkyně podsvětí, Persefony. S tímto úkolem jí poradila věž, které se jí zželelo. Psyché splnila i tento úkol se a poté byla na přímluvu boha Dia učiněna nesmrtelnou a provdána za Éróta.

Některé ženy si myslí, že dnešní životní styl jim odebírá sílu jejich ženství a nutí je přijímat mužskou energii. Z tohoto problému jim má pomoci prožitkový seminář, při kterém skrze bohyně Afroditu přivolají čistou ženskou energii, která jim pomůže uzdravit jejich vztahy, naučí je vážit si sebe sama a uvědomit si, co je pro ženu duležité. Toho by měli docílit pomocí tance a meditace.