
CO JE SABAT.
V průběhu historie působily čarodějnice jako jednotlivci čili samostatně pracující čarodějnice, které často i žiIy samy. I dnes ještě mnohým takový způsob života lépe vyhovuje. Většina čarodějnic však pracuje ve skupinkách známých jako sabaty. (V angličtině se používá termín ,,coven". O původu tohoto slova se vedou spory. Margaret Murrayová /The Witch Cult in Western Europe - Kult čarodějnic v západní Evropě/ tvrdí, že je to ,,odvozenina od ,,convene" /v angl. = shromažďovat se/ pozn. překl./). Sabat je malá skupina. Obvykle v ní není více než tucet osob. ,,Tradiční" počet je třináct, i když není naprosto žádný důvod, proč bychom se tohoto počtu měli držet. Já osobně jsem zjistil, že nejvhodnější je počet kolem osmi. Jednou z věcí, které řídí počet lidí ve skupině, je velikost kruhu, v němž se vykonávají rituály. Podle tradice mívá kruh 2,70 m v průměru, z toho je vidět, že počet osob, které se do něho mohou pohodlně vejít, je omezený. Ale je to zase stavění vozu před koně. Ve skutečnosti byste měli zakládat velikost kruhu na počtu lidí, a ne naopak. Abyste dospěli k ideálnímu rozměru, všichni by se měli postavit do kruhu tváří dovnitř, držet se za ruce a pomalu se pohybovat s nataženýma rukama směrem ven do okamžiku, kdy jsou paže nataženy co nejvíce. Kruh by pak měl být tak velký, aby se do něho všichni takto rozestavení pohodlně vešli. Nezáleží na tom, zda bude průměr kruhu 2,10 m, 2,40 m nebo 3,08 m či 4,50 m. Důležité je, aby se do takového kruhu skupina pohodlně vešla, aniž by se musela bát, že při tanci poruší hranice kruhu, ale aby v něm zároveň nebylo nadbytečné místo.
Sabat je malá, vzájemně úzce spjatá skupina. Členové vašeho sabatu se stanou jeden druhému ještě bližší než příslušníci vlastní rodiny, proto se čarodějnickému kultu často říká ,,rodinné náboženství".
A z tohoto důvodu byste si své kolegyně čarodějnice měli vybírat velmi pečlivě. Nestačí, že se všichni zajímají o staré náboženství. Musí spolu rovněž dobře vycházet, cítit se spolu příjemně. Obvykle nějakou dobu trvá, než se dospěje do takového stavu, a proto byste se zakládáním sabatu neměli spěchat.
Studujte čarodějnictví společně s přáteli. Čtěte o něm všechny knihy, na které narazíte, diskutujte o nich a klaďte otázky. Pokud víte o některých zasvěcených čarodějnicích nebo můžete kontaktovat představitele kultu ochotné si dopisovat, nebojte se jich zeptat na všechno, co potřebujete vědět.
Neberte všechno tak vážně, abyste zapomněli na smysl pro humor. Náboženství je vážná věc, to je pravda, ale bohové se umějí smát a čarodějnice vždy věřily, že je těší, co dělají. Rituály sabatu však samozřejmě nelze brát na lehkou váhu, ale když někdo udělá chybu (nebo si sedne na svíčku!), nebojte se zachovat se lidsky a zasmějte se. Náboženské rituály by se měly provádět, protože to chcete dělat a těší vás to, a ne proto, že se musí vykonávat (to můžeme přenechat jiným vyznáním!).
ZDROJ : VELKÁ UČEBNICE ČARODĚJNICTVÍ A MAGIE.