CO JSOU ESBATY A SABATY.

CO JSOU ESBATY A SABATY.
Pravidelná setkání čarodějnic se nazývají ESBATY. Na nich se vykonávají všechny činnosti (napřiklad magie,léčení). Většina skupin se setkává jednou tydně, ale neexistuje pro to žádné pevně stanovené pravidlo. Nejméně jednou za měsíc o úplňku by se měl konat kruh. Vzhledem k tomu, že v roce je třináct úplňků, mělo by se za rok uskutečnit nejméně třináct setkání. Mnohé skupiny (sabaty) oslavují vedle úplňků také novoluní.
Kromě esbatů se oslavují svátky známé jako SABATY (z francouzského ,,s'esbattre" znamenajícího veselit se, hodovat). Je jich osm a jsou v roce rozloženy více méně rovnoměrně. Čtyři z nich jsou tak zvané ,,velké sabaty": Samhain (vyslovovaný ,,Souin", přestože jej většina čarodějnic vyslovuje chybně ,,Samein"), Imbolc (vyslovovaný ,,imbalk"), Beltane (vyslovovaný ,,beltn") a Lughnasadh (vyslovovaný ,, lunsá")* (* V otázce výslovnosti se vedou spory. Příliš se tím nezatěžujte.)
a čtyři ,,malé sabaty": jarní a letní rovnodennost a letní a zimní slunovrat. Margaret Murrayová ve své knize God of the Witches (Bůh čarodějnic) zdůrazňtuje, že dva nejdůležitější svátky - Samhain a Beltane - se shodují s obdobím rozmnožování divokých a domácích zvířat. Těchto pohanských svátků později využila křesťanská církev. Například Imbolc se stal Hromnicemi a Lughnasadh dožínkami.
O každém z osmi sabatů se provádí odlišný, obřad vhodný pro daný čas roku. Jednou nebo dvakrát v roce se data sabatu mohou shodovat s úplňkem nebo novoluním. Když se to stane, esbat, obvykle vykonávaný v tento den, ustoupí sabatu.
Na sabaty se většinou díváme jako na čas veselí a oslav. O sabatu se nevykonávají žádné práce, pokud nejsou nezbytně nutné, jako například léčení.

ZDROJ : VELKÁ UČEBNICE ČARODĚJNICTVÍ A MAGIE.