TED BUNDY.

TED BUNDY.
Theodore Robert "Ted" Bundy (24. listopadu 1946, Burlington, Vermont, USA – 24. ledna 1989, Starke, Florida, USA) byl americký sériový vrah aktivní v letech 1973 až 1978, násilník a vystudovaný psycholog.

Před jeho definitivním uvězněním v únoru 1978 dvakrát uprchl z vězení. Po více než desetiletém intenzivním popírání viny se doznal k vraždám nejméně 30 obětí, ačkoli celkový počet usmrcených žen je neznámý. Odhady hovořily o 26 až více než 100 zavražděných. Modus operandi vycházel z prvotního omráčení oběti úderem do hlavy a následnou strangulací. Jeho objekty byly mladé bělošky ve věku 13 až 26 let, které po útoku znásilňoval, v řadě případů posmrtně (nekrofilie). Oběti vyhledával na veřejných místech, ve společnosti lidí. Napomáhal mu jeho atraktivní vzhled a schopnost získat důvěru. Byl považován za jemného a inteligentního mladého muže.

I při procesu věřil, že si porotu nakloní svým šarmem. Přesto ho stát Florida odsoudil k trestu smrti za poslední vraždu. Rozsudek byl vykonán elektrickým křeslem v 7:06 místního času 24. ledna 1989 ve státní floridské věznici ve Starke. Do popravy se pokoušel trest zvrátit.

V roce 1965 dokončil střední školu Woodrow Wilson High. Po získání stipendia pokračoval studiem psychologie a orientalistiky na University of Puget Sound. Po dvou semestrech přešel na washingtonskou University of Washington v Seattlu, kterou absolvoval v roce 1972 s diplomem z psychologie. Od zimního semestru 1973 studoval krátce práva na University of Puget, kde následující rok skončil.

Od roku 1969 udržoval vztah s rozvedenou sekretářkou Elizabeth Kloepferovou. Poměr skončil v roce 1976 jeho uvězněním za únos mladé ženy.

V prosinci 1987 jej více než sedm hodin vyšetřovala profesorka Dorothy Otnowová Lewisová z New York University Medical Center. Diagnostikovala u něj bipolární afektivní poruchu, se závěrem, že ke kriminální činnosti docházelo zejména během depresivní fáze.

Byl také zloděj drobných věcí. Například ukradenými kreditními kartami nakoupil při své cestě po Floridě přes 30 párů ponožek. Sám sebe označil za footfetishistu. Velká část odborníků se domnívá, že jednou z příčin jeho patologického jednání byla pornografie. Ve výpovědi před smrtí uvedl, že násilná pornografie hrála značnou roli v jeho sexuálních zločinech.