ZALTYS

ZALTYS.

Velký had Zaltys spočívá skroucený v podsvětí u kořenů světového stromu. Je vskutku rovnocenným obrazem egyptského Apopa. Oba jsou velcí nepřátelé slunečních bohů. V Egyptě Rea, u nás Perun-Dažboga. Proč jsou jejich nepřátelé?

Tento velký had představuje astrál. Síty astrality, obzvlášť zemské astrality (had), jsou v jistém smyslu skutečně nepřátelské slunečním sílám. Nespoutaná astralita je největším nepřítelem Slunce. Na nástěnné malbě z hrobky krále Sethiho I. je znázorněn Apop ohrožující Rea při plavbě v noční bárce přes podsvětí.

Také v Egypte byl velký had vázán na podsvětí, i když podle některých představ zároveň ovíjel celý svét. Kromě toho je zajímavý ještě jeden fakt. Apop je na malbě znázorněn s dvanácti smyčkami. Připomeňme, že Perun-Dažbog prochází na své pouti dvanácti královstvími. Vykonává jakési „proslunění", tedy kultivaci dvanácti znamení zvěrokruhu. Podobnou úlohu naplňoval také Re na své pouti nebeskou klenbou a odpor Apopa, jeho snaha znemožnit mu tuto pouť, je vyjádřením reflexívní obrany nižších astrálních sil před jejich zušlechtěním, přetavením do ušlechtilejších podob. S odporem svého osobního Zaltyse se setká každý okultista, jen co se pokusí o kultivaci svého nitra, a pokud se mu ho podaří zkrotit, najde v něm mocného služebníka.

Za důležitý též pokládáme fakt, že později byl Apop ztotožňován se Sutechem.

Upozorňujeme na podobnou souvislost Velese a Zaltyse, kteří, mimo jiné, oba přebývali v podsvětí.

Mezi Apopem a Zaltysem je několik zajímavých rozdílů. Zatímco v Egyptě velký had zuřivě bojuje s Reem, klade mu stále nové a nové nástrahy, u Slovanů dřímá stočený u kořenů světového stromu. To naznačuje mnohé. Například to nepřímo potvrzuje tezi, že úlohou starých Egypťanů v evoluci člověka bylo propracování astrálních sil, které se u nich tím pádem projevovaly výrazněji, zatímco Slované mají jinou úlohu a Zaltys proto už od začátku působí zkrocenějším dojmem. Nebo tomu může být jinak. Je též možné, že na Slovany jejich velký nepřítel ještě v plné síle vypuštěn nebyl.

Zaltys dřímá zkroucený u kořene světového stromu. Stejně tak zkroucená dřímá kundaliní u kořene páteře. Tak jako hadí síla má i velký had sexuální význam, a tak jako hadí síla postupně prochází čakrami a otevírá cestu osvícení, tak také světový Zaltys zdvihá svoji hlavu a podporuje evoluci. Dalo by se říct, že světový Zaltys popožene nebo pohltí ty, kdo ignorují předzvěstné volání svého osobního hada-draka.

Zajímavou otázkou je, kde leží podsvětí, sídlo tohoto mocného draka?

V Necronomiconu stojí: „MARDUK byl vybrán Staršími, aby bojoval proti KUR a vyrval moc velkému spícímu hadovi, jenž přebývá pod Horami Štíra."([1]; 123)

Kořeny stromu bychom předpokládali někde „dole". Tam, kde se kořeny zarývají do země, tam někde v hloubce leží podsvětí. Taktéž v textu MAGAN vzpomínaného Necronomiconu se píše: „... a přivolal TIAMAT z jejího spánku, z jejího spánku v jeskyních Země." ([1]; 161)

Zemi a Saturnu je však klasicky přiřazován sever, který intuitivně chápeme jako směr „nahoru". V řádu Thelémského Zlatého úsvitu koresponduje stupeň Zelator, na kterém dochází k probuzení hadí síly, se sefirou Malchut, planetou Saturn, múladháračakrou a zemským živlem. Při evokaci jedné slovanské entity nám bylo sídlo draka taktéž naznačeno na severu.

K. Grant píše: „Crantz, citovaný Masseyem, zmiňuje skupinu duchů, jichž se obyvatelé Grónska převelice obávají. Jsou to strašidla těch, kteří zemřeli, když se svět převrátil vzhůru nohama při ohromné potopě.... Tato legenda, která je typická i pro mnoho dalších, naznačuje náhlé a katastrofické převrácení stromu." ([32]; 90)

Také slovanský světový strom byl kdysi převrácený. To, co bylo „dole", nyní intuitivně umísťujeme „nahoru" (např. na mapách). Poznamenejme, že původní obyvatelé severních polárních oblastí se nazývali Inuiti,1* což znamená „lidé".

V této souvislosti jsou zajímavá slova R. Steinera, který člověka přirovnal k převrácené rostlině, tedy rozmnožovací orgány má dole a hlavu, plnící taktéž funkci kořenů, nahoře, opačně než rostlina. Domníváme se, že toto „převrácení člověka" souvisí se vtělením jisté jeho duševní složky, která mu s konečnou platností umožnila uvědomit si, že je člověkem, a tímto uvědoměním vyvolala „převrácení". Tato událost byla provázená velkou katastrofou - potopou, stopy po které byly sirem L. Woolleym objeveny hlavně v Babylónii.

POZNÁMKA:

1* Označeni je zajímavé také proto, že bohyni Nuit je v thelémském systému přiřazován sever. Rasou Prvorozených se někdy nazývá i rasa elfů. Slovo „elf" může být hebrejsky psáno jako „alp", což je tvar písmena Alef, označujícího kromě jiného - člověka. Toto písmeno je přiřazené 11. stezce Stromu života. V němčině slovo „elf" označuje „jedenáct". Též v Knize Zákona čteme: „Mým číslem j e l i , jakož všechna čísla těch, kteří patří k nam ..." AL, 1:60.

ZDROJ : SLOVANSKÁ MAGIE - Jozef Karika