NECRONOMICON XIV.

Napsal Beherit666.bloger.cz (») v neděli 31. 7. 2011 v kategorii NECRONOMICON, přečteno: 1234×
clanky-2/necronomicon-blog.jpg

NECRONOMICON XIV.

II.
O pokoleních Starých
UTUKK XUL
Popis pokolení
Starých zde uvedených,
Pokolení Starých
zde vzpomenutých.
Chlad a déšť, jenž rozežere všechny věci
To jsou zlí duchové
Zplození v Anuově stvoření
Zlořád bohů
PAZUZU
A milovaní synové ENGa
Potomstvo NINNKIGALa
Rozervané na kusy na výšinách, přináší dolů zničení
Jsou dětmi podsvětí
Hlasitě řvoucí na výšinách
Odporně drmolíce dole
Jsou ostrým jedem bohů.
Velkou bouří seslanou z nebe
To jsou oni
Sova, posel UGGIho
Pána smrti
To jsou oni
JSOU TO DĚTI
ZROZENÉ ZE ZEMĚ
KTERÉ BYLY ZPLOZENY
ANUovým STVOŘENÍM.
Nejvyšší zdi
Nejtlustší zdi
Nejsilnější zdi
Projdou jako záplava
Od domu k domu
Pustoší
Žádné dveře je nezastaví
Žádná závora je nezadrží
Skrze dveře proklouznou jako hadi
Skrze závory profičí jako vítr
Vyrvou manželku z manželova objetí
Popadnou dítě z mužova ledví
Vypudí muže z jeho domova, jeho země
ONI JSOU SPALUJÍCÍ BOLESTÍ
KTERÁ SE TISKNE NA ZÁDECH ČLOVĚKA.
JSOU TO UPÍŘI
Duch děvky, která zemřela na ulici
Duch ženy, která zemřela při porodu
Duch ženy, která umře, naříkajíce s dítětem na prsou
Duch zlého člověka
Ten, jenž vyhledává (straší, navštěvuje) ulice
Nebo ten, jenž vyhledává postel.
Je jich sedm!
Sedm jich je!
Těchto sedm se zrodilo v horách MASHU
Nazývaných magickými
Přebývají v jeskyních země
Žijí mezi pustými místy na zemi
V místech (prostorách) mezi
Prostory (místy)
Na nebi a na zemi neznámých
Jsou oděni hrůzou
Mezi staršími je nikdo nezná
Nemají jméno
Ani na nebi
Ani na zemi
Vznášejí se na hoře západu
A na hoře úsvitu křičí
Skrze jeskyně země se plíží
Leží uprostřed pustých míst země
Nejsou nikde známi
Ani na nebi
Ani na zemi
Nejsou objeveni
Neboť jejich místo je vně našeho prostoru
A mezi anděly země
Číhají
Sklánějí se pro oběť
JSOU DĚTMI PODSVĚTÍ.
Padají z nebe jako déšť
Vychází jako mlha ze země
Dveře je nezastaví
Závory je nezastaví
Proklouznou dveřmi jako hadi
Vstoupí okny jako vítr
Oni jsou IDPA, vstupující hlavou
Oni jsou NAMTAR, vstupující srdcem
Oni jsou UTUK, vstupující čelem
Oni jsou ALAL, vstupující hrudí
Oni jsou GIGIM, uchvacující útroby
Oni jsou TELAL, chápající se ruky
Oni jsou URUKU, obří larvy, živící se krví
Je jich sedm!
Sedm jich je!
Dobívají všechny věže
Od URu do NIPPURu
Přesto je UR nezná
Přesto je NIPPUR nezná
Srazili moc
Všech mocných měst lidí
Přesto je lidé neznají
Ano, města je neznají
Porazili východní lesy
A zaplavili západní země
Přesto je východ nezná
Přesto je západ nezná
Jsou rukama svírající krk
Přesto je krk nezná
Ani lidé je neznají.
Jejich slova nejsou zapsána
Jejich čísla jsou neznámá
Jejich podoby jsou podobami všeho
Jejich obydlí
Pustá místa, kde jsou konány jejich obřady
Jejich obydlí
Příbytky lidí, kde byla přinesena oběť
Jejich obydlí
Místní země
A místní města
A země mezi zeměmi
Města mezi městy
V prostorách, kde nikdo nikdy nekráčel
V KURNUDE
Země, odkud se nikdo nevrátil
V EKURBAD
Na oltáři chrámu smrti
A v GI UMUNA
Na prsu jejich matky
V základech CHAOSU
V ARALIYA z (2.p.) MUMMU-TIAMAT
A v branách
IAK SAKKAKa!
DUCHU VZDUCHU, ROZPOMEŇ SE!
DUCHU ZEMĚ, ROZPOMEŇ SE!

III.
O zapomenutých lidských pokoleních
Nebyl snad člověk stvořen z krve KINGUa
Velitele zástupů Starých?
Neovládá snad člověka v jeho duchu
Vize vzpoury proti Starším bohům?
Krev člověka je krví pomsty
Krev člověka je duchem pomsty
Síla člověka je silou Starých
A toto je smlouva
Proto, viz!! Starší bohové vlastní znamení
Kterým jsou navráceny síly Starých
Avšak i člověk vlastní znamení
Číslo
A podobu
Aby vzýval krev svých rodičů.
A toto je smlouva.
Stvořen Staršími bohy
Z krve Starých
Je člověk klíčem jímž
Může být prolomena brána IAK SAKKAKa
Kterou Staří
Vyhledávají svou pomstu
Na tváři země
Proti MARDUKovu potomstvu.
Proto, co je nové
Pochází z toho, co je staré
A co je staré
Bude nahrazeno tím, co je nové
A opět budou Staří
Vládnout na tváři země!
A toto je také smlouva!

IV.
O spánku ISHTARy
Přece jen ISHTAR
Královna nebe
Jasné světlo noci
Paní bohů
Upjala svou mysl v tomto směru
Z výšin pohlédla svou myslí,
Dolů upjala svou mysl
Vydala se z nebes
Do propasti
Ven z bran žijících
Aby vstoupila do bran smrti
Ze zemí, které známe
Do zemí, jež neznáme
Do země bez návratu
Do země královny ERESHKIGAL
ISHTAR, královna nebes, upjala svou mysl
ISHTAR, dcera SINa, se vydala
Do černé země, země CUTHA
Vydala se
Do domu, odkud není návratu, vedla své kroky
Na cestu odkud není návratu
Vedla své kroky
K jeskyni, navěky neosvětlené
Kde jsou poháry jílu navršené na oltáři (v textu je místo altar - oltář, alter- změnit se, upravit)
Kde poháry prachu jsou potravou
Obyvatelům oděných jen křídly
K ABSU ISHTAR se vydala.
Tam, kde spí děsivý CUTHALU
Vydala se ISHTAR.
Strážce
Stál pevně.
Strážce
NINNGHIZHIDDA
Stál pevně.
A ISHTAR k němu mluvila
NINNGHIZHIDDA! Hade hlubin!
NINNGHIZHIDDA! Zkroucený (rohatý) hade hlubin!
NINNGHIZHIDDA! Opeřený hade hlubin!
Otevři!
Otevři dveře, abych mohla vstoupit!
NINNGHIZHIDDA, duchu hlubin, strážce brány, rozpomeň se!
Ve jménu našeho otce před vzletem (?), ENKIho, pána a mistra mágů
Otevři dveře jimiž mohu vstoupit!
Otevři
Jinak ty dveře napadnu
Jinak rozlomím jejich závory
Jinak napadnu hrazení
Jinak napadnu jejich zdi násilím
Otevři dveře
Doširoka otevři bránu
Jinak způsobím, aby mrtví povstali!
Pozdvihnu mrtvé!
Způsobím, aby mrtví povstali a pohltili živé!
Otevři dveře
Jinak způsobím, aby mrtví převýšili počtem živé!
NINNGHIZHIDDA, duchu hlubin, strážce brány, otevři!
NINNGHIZHIDDA
Velký had
Se svinul zpět
A odpověděl
ISHTAR
Paní
Královno mezi bohy
Půjdu před svou paní
ERESHKIGAL
Před královnu smrti
A ohlásím tě.
A NINNGHIZHIDDA
Svinutý (rohatý)had
Přistoupil k paní ERESHKIGAL
A řekl:
Hle, ISHTAR, tvá sestra
Královna mezi bohy
Stojí před branou!
Dcera SINa, paní ENKIho
Ona čeká.
A ERESHKIGAL zbledla strachem.
Temné vody se hnuly.
Běž, strážče brány.
Běž, NINNGHIZHIDDAo, strážče brány,
Otevři dveře ISHTAR
A zacházej s ní tak, jak je psáno
Ve staré smlouvě.
A NINNGHIZHIDDA uvolnil západku ze dveří
A temnota padla na ISHTAR
Temné vody zvedly a nesly bohyni světla
Do říší noci.
A had řekl:
Vstup
Královno nebe vznešených
Ať se KUR může radovat
Ať CUTHA může vzdát chválu
Ať se KUTU může zasmát.
Vstup
Ať KUTULU může být potěšen tvou přítomností
A ISHTAR vstoupila.

Štítky: NECRONOMICON I.
Hodnocení:     nejlepší   1 2 3 4 5   odpad
Facebook MySpace Google Twitter Topčlánky.cz Linkuj.cz Jagg.cz Vybrali.sme.sk Del.icio.us

Komentáře

Zobrazit: standardní | od aktivních | poslední příspěvky | všechno
Článek ještě nebyl okomentován.


Nový komentář

Téma:
Jméno:
Notif. e-mail *:
Komentář:
  [b] [obr]
Odpovězte prosím číslicemi: Součet čísel sedm a nula