OČAROVÁNÍ KLASICKÉ I.

PROBLÉM OČAROVÁNÍ -
Dodatek.

Očarování klasické.
Někteří okkultičtí badatelé tvrdí, že princip klasického očarování netkvěl v mentální sugesci, ani v exteriorisaci sensibility oběti, nýbrž ve skutečné evokaci jejího astrálu, event. ve vymístění astrálu samotného čaroděje. Čaroděj měl nejprve mentální činností vyvolat astrální tělo vyhlédnuté oběti a uvěznit je ve voltu, nad nímž pak zuřil, vystavuje jej těm nejrůznějším mechanickým vlivům, jako bodání, pálení, tavení apod.

Ze stanoviska okkultní vědy není sice taková evokace astrálu člověka za účelem očarování vyloučena, avšak operace ta je spojena s tak značnými obtížemi, že ji prostí venkovští čarodějové bez hlubšího zasvěcení do nauk okkultních nemohli ani provádět. A pak, jak jsem již v předmluvě poznamenal, klasické očarovací praktiky mají po většině charakter mumiální, a z části též imaginační, že bylo by přímo ukvapené uzavírati tu na nějaké operace evokační, ačkoliv se tyto mohly v některých ojedinělých případech tu a tam vyskytovat.

Často docházelo snad k vymístění astrálu samotného čaroděje, chtěl-li tento zvláště svého nepřítele znepokojovat. Nebudu se zde rozepisovat o možnosti vybavení astrálního principu člověka a o působení tohoto na fyzickou hmotu, poukazuji čtenáře na spisy našich nejvěhlasnějších učenců, jako Crookese, Prela, Flammariona, Lombrosa, Schiaparelliho, Richeta, Wallace aj., jež exaktní věda přes to, že jsou stoupenci okkultní vědy, staví mezi světovými autoritami na nejpřednější místo.

Jeden případ takového astrálního znepokojování je podán v Encausseově díle Traité élémentaire de magie pratique, udavší se v novější době a sdělený pisateli díla toho panem Girgoisem. Někteří naši čtenáři jej znají z českého vydání Encausseova díla. Vyjímám druhou část z Girgoisova dopisu dr. Encausseovi.

„Skrze jednoho z našich členů4 zakročil jsem v následujícím případě, který se zdál mnohým tak podivným. Jeden rolník byl ustavičně drážděn zvířaty, která ničila jeho květiny a vše uváděla do nepořádku. Velmi často vídal ve svém domě velkou černou kočku, aniž mohl sobě vysvětlit, jak se tam mohla dostat. Ve chvíli, kdy na věc nejméně myslil, procházela se kočka v jeho světnici, a zmizela téměř vždy, i když byly dveře nebo okna zavřeny. Radil se se spiritisty, kteří, jako vždy, viděli v tom duchy. Media v transu radila modlitby atd., leč nic nepomáhalo. Případ byl vypravován v kroužku, který byl s naším esoterním sdružením ve spojení, a ten poslal pronásledovaného a marnými modlitbami k dobrým duchům omrzelého rolníka ke mně.

Vyptal jsem se ho nejprve na jeho život, známosti, nepřátelství, jež snad má atd.; ničeho nevěděl, co by mohlo odůvodnit pomstu, ať již člověka žijícího nebo zemřelého (bylť se stal spiritistou). Konečně po mnoha otázkách mně řekl, že jakýsi mulat, jeho blízký soused, několikrát ho žádal, aby mu prodal svůj dům, a když ho byl vždy odmítnul, hrozil mu, že ho k prodeji donutí. Zde, v bývalé kolonii, jsou všichni černoši poněkud, ano hodně čaroději, a to nepochybně následkem přestálých utrpení za bývalého otroctví. Nepochyboval jsem, že touha stát se lacino vlastníkem majetku, po němž dychtil, dohnala mulata k užití jeho magického umění. Věděl jsem rovněž, že u čarodějů bývá touha konat zlo tak mocnou, že jich astrál vystupuje za spánku z těla, jsa poslušen návyku. Oběť mně to potvrdila. Neboť spatřil-li rolník kočku pozdě v noci, neprchala a nemizela před ním tak rychle, a byla méně opatrnou než za dne. Astrál poslouchal tu zřejmě vůle spícího čaroděje. Rozhodl jsem se dát mu následujícím způsobem za vyučenou.

Asi po deset dní zvykal jsem svého svěřence chtít, aby se kočka nehýbala, a to z toho důvodu, aby mohl alespoň na chvíli přinutit astrál poslouchat jeho vůle. Abych mu dodal více víry v účinnost prostředků ke zbavení se nepohodlného souseda, poručil jsem mu, aby si magicky (??) novým nožem a přesně o půlnoci uřízl silný a půl druhého metru dlouhý bambusový prut. Přes všechen tento sugestivní aparát muž ten dosud váhal. Pozoroval jsem, že něco chce, avšak co? Dohnán otázkami, žádal konečně talisman; znalť případ truhlářův5. Můžete si pomyslit, že měl brzo talisman, a tu jsa úplně přesvědčen a domnívaje se, že je dostatečně chráněn, byl hotov magické kočce napráskati.

Jsa konečně jist, že rolníkova vůle je s dostatek vycvičena, poradil jsem mu, aby pokud možná co nejpozději večer šel k mulatovi, který byl kupcem, aby tak v něm zanechal pro spánek silný dojem nenávisti, když jej uzří. Učinil tak. Mulat mu znovu nabízel koupi domku, a když byl znovu odmítnut, opětně mu hrozil.

Přišed od mulata, vykouřil kadidlem celý dům a poněvadž byl přesvědčeným spiritistou, poradil jsem mu, aby se pomodlil k dobrým duchům. Jakmile se měla kočka objevit, měl vzít do jedné ruky rozžatou svíčku, a ozbrojen holí donutit kočku, aby ho poslouchala; dále měl ji okouzlit slibem, že prodá dům, aby tak uspal její opatrnost a konečně v příhodném okamžiku uštědřil tolik ran, kolik bude moci, aniž by však pustil hořící svíci, která měla pouze ten účel, aby mu zabrala jednu paži, ježto jsem se obával, aby unesen hněvem nezabil astrál docela. Výsledek dopadl podle očekávání... Astrál přišel téměř nevědomky a muž měl snadnou práci.

Nazítří rolník přišel a vypravoval mně své příhody, lituje, že musel v jedné ruce držeti svíci, an by byl kočce najisto zhasnul světélko života. Doposud nevěděl ničeho o stavu mulatově, a ani netušil (neřekl jsem mu toho), že tluka kočku, bije vlastně čaroděje.

Ujistil jsem ho, prováděl-li mulat ty to ošklivé kousky, o čemž jsem byl přesvědčen, že bude asi velmi nemocen a zraněn. Nechtěl mně uvěřit. Odebrali jsme se tedy pod záminkou starosti o sousedovo zdraví do jeho obchodu. Jak velké bylo udivení rolníkovo, když slyšel, že jest mulat velmi nemocen, jsa zraněn a potlučen. Chtěli jsem se přesvědčit na vlastní oči, a tu jsme nalezli mulata pokrytého obvazy a obklady ve stavu velmi zuboženém. Za naší návštěvy, o níž nevěděl, počal se chvěti a prosil, abychom ho nechali na pokoji, že nebude více nic zlého konat. Dostál slovu, alespoň vůči svému sousedu.“

Byla-li záhadná kočka uměle vytvořeným elementálem, nebo transformovaným astrálem mulatovým a nebo rolníkovou haluciancí, oním vyvolanou, nelze s určitostí říci, můžeme pouze konstatovat mezi ní a mulatem jakési spojení, jakousi zvláštní vzájemnost, neboť rány uštědřené kočce zasahovaly i mulata. Třeba nemůžeme zjevu vysvětlit dosavadními exaktně-vědeckými teoriemi, a byť úkaz byl sebepodivnější a zdánlivě neuvěřitelný a nemožný, byl věrohodnými svědky zjištěn, a každý poctivý badatel, jemuž záleží jenom na poznání pravdy, zachová snad reservu, ničeho však bez náležitého studia a priori nepopře.

Třetí formou klasického očarování jsou operace pomocí tzv. elementárů a elementálů.